Publikované 04.06. 2017 o 13:57 
Počet komentárov:
Nikdy v životě se o mně nedalo říci, že bych inklinoval k náboženství. Právě naopak. A byť se snažím chovat v rámci možností slušně, nedělám si tudíž iluze, že bych se někdy dostal do nebe, pokud toto existuje.
Ale přesto jsem byl nyní potěšen tím, že se na dvoře českokrumlovské Prelatury vedle kostela sv. Víta v sobotu navečer odehrál příběh Ježíše Krista, a to v podání obyvatel nedalekých Hořic na Šumavě (https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/pribeh-jezise-krista-se-odehraval-na-dvore-krumlovske-prelatury-20170603.html).
Hořičtí tu předvedli své představení Pašijových her, tedy jejich pro ono místo upravenou verzi, a prý může jenom litovat ten, kdo si to nechal ujít.
Totiž…
Totiž vysloveně litovat zase nemusí, protože tytéž Pašijové hry budou k vidění ještě v létě, a to přímo v amfiteátru v Hořicích na Šumavě, kde jsou tyto již tradicí.
Na sobotní akci v Českém Krumlově jsem nebyl a v létě do Hořic také nepojedu. Protože, jak jsem v úvodu zmínil, toto není právě záležitost pro mne. Ovšem přesto nelituji. Ba naopak mám radost. A to z toho, že…
Že se toto stalo a jako obvykle stane skutkem. Navzdory české sounáležitosti s „multikulturní Evropou“.
A jenom doufám, že jsou Hořice přece jenom příliš malé a odlehlé a že se nenajde někdo, kdo by pro své odlišné vyznání třeba vlezl do dodávky či kamionu, dupnul na plyn a…
Top za 7 dní
Najnovšie z HS
Najčítanejšie z HS
0.0°C
.JPG)
.jpg)
.jpg)
