Kdo je v České republice pánem?

Dozajista jen shodou okolností se v dnešním zpravodajství na novinkách.cz objevily hned vedle sebe dva články. A právě proto, že byly hned vedle sebe, jsem je zaregistroval. Protože jinak bych si toho nejspíše ani nevšiml. Nebo by mne každá z oněch dvou zpráv zveřejněná samostatně nijak extra nevzrušila.

Jenže ony vyšly hned po sobě. A proto mne zaujala jejich zdánlivá nesouvislost, v níž ale bylo rázem možno souvislost uvidět.

První informace (https://www.novinky.cz/domaci/436070-soudce-se-stiznosti-neuspel-ustavni-soud-potvrdil-opravnenost-dutky.html) mi sdělovala, že jistý liberecký soudce neuspěl ani u Ústavního soudu se svou stížností. Až tam se bránil proti důtce, jež mu byla udělena za to, že na internetu zveřejňoval své ironické texty o uprchlících a pracovnících neziskových organizací, jež jim pomáhají. Ústavní soud dospěl k závěru, že takový soudce představuje jistou společenskou autoritu a musí tak dbát na stavovskou důstojnost a akceptovat tedy svou omezenou svobodu projevu. Dopad názorů takového člověka na společnost je prý větší a proto by si neměl takto pouštět ústa na špacír, jak se říká. Soudci sice mohou a mají vykonávat svou funkci nezávisle, nestranně a spravedlivě, ovšem právě proto prý mají i jistá omezení v osobním životě a při výkonu politických práv.

A tak ho prý nejprve nadřízený vyzýval k umírněnosti, a když to nepomohlo, byla na onoho soudce podána kárná žaloba.

A onen soudce byl potrestán a ani u Ústavního soudu – jak zmíněno – nenašel zastání. Právě naopak.

Druhá zpráva (https://www.novinky.cz/domaci/436029-za-hazeni-vajec-na-zemana-trest-nepadl-soud-obzalovaneho-duchodce-osvobodil.html) mne pak informovala o tom, že Obvodní soud pro Prahu 2 osvobodil jistého důchodce, který byl stíhán za házení vajec na českého prezidenta v roce 2014. Protože proti onomu údajnému hříšníkovi svědčili POUZE DVA POLICISTÉ, kteří ho z davu podezřelých osob vytáhli a legitimovali ho, a kteří tím obviněním prý možná jenom maskovali fakt, že tehdy policie nic víc než chytit tohoto jediného člověka nedokázala. A tak se podle soudu nepodařilo prokázat, že by vejce házel zrovna dotyčný.

A onen osvobozený obviněný? Prý bude zvažovat kroky k očištění svého jména. Protože pokus státní zástupkyně potrestat dotyčného za „hrubou neslušnost“, protože povaha shromáždění, kde se skutek odehrál, přece jenom „vyžadovala určitou slavnostnost a něco jako házení vajec ono shromáždění rušilo“, se prostě nepovedl. A přiznání obviněného, že jenom troubil na vuvuzelu, a to navíc jen na českého prezidenta a nikoliv na tamtéž vystupujícího prezidenta německého, zůstalo zcela opomenuto. Maličkost…

Ostatní vrhači vajec se podle policie tehdy dopustili pouze přestupku a nebyli tudíž vůbec zadrženi, později bylo magistrátem dokonce shledáno, že nešlo ani o přestupek. A nyní byl tedy zproštěn viny i ten poslední, jenž mohl být za uvedené teoreticky potrestán.

A já jsem si ze souvislosti obou oněch navzájem nesouvisejících článků tudíž mohl vyvodit jediné. To, co už zřejmě tušíte i vy.

Že v České republice zkrátka můžete házet vajíčka či troubit na prezidenta. A projde vám to. Ale pokud si dovolíte popichovat migranty a „jejich“ neziskovky, budete potrestáni. I kdybyste byli třeba soudce.

A teď už si sami odpovězte na otázku, kdo že je v Česku vlastně pánem. Když jsou migranti přinejmenším v tomto případě nedotknutelnější než sám prezident…