Tehdy nebylo dnes

Publikované 24.02. 2019 o 00:35 |

Karma článku: |

Počet pozretí: |

Počet komentárov: 0

Je tomu pouhých několik dní, co ve Spojených státech jako pětadevadesátiletý zemřel bývalý americký námořník, jenž se stal známým díky jedné jediné fotografii z konce druhé světové války.

George Mendonsa byl tím, kdo na ikonickém snímku Alfreda Eisenstaedta z oné doby, nazývaném Kiss, v euforii políbil na newyorském náměstí ženu v uniformě zdravotní sestry. Oslavoval konec války 14. srpna 1945, a když vešlo ve známost, že kapitulovalo Japonsko, prostě spontánně políbil onu zcela neznámou ženu.

A bylo to.

Zmíněný snímek (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/neslavnejsi-polibek-zemrel-namornik-z-ikonicke-fotky-z-oslav/r~abc5b028342311e9aaa70cc47ab5f122/) byl o dva týdny později otištěn v americkém časopise Life a stal se symbolem amerických oslav válečného vítězství. Pak se prodával ve velkých formátech jako plakát a stal se jednou z nejslavnějších fotografií dvacátého století.

To, kdo je na onom snímku zachycen, vešlo ve známost až desetiletí po pořízení onoho snímku, a až v roce 1980 zmíněný časopis Life vyzval onen pár, aby se mu přihlásil. A stalo se.

Ukázalo se tak, že onou políbenou zdravotní sestrou byla skutečná zdravotní sestra ze zubařské ordinace, s níž se onen námořník vůbec neznal, a poté už se nikdy nesetkali. A jak tato v roce 2005 přiznala, po onom polibku vlastně vůbec netoužila. Ovšem ten námořník k ní prostě přišel, chytil ji a dal jí pusu. A on tak prý učinil prostě proto, že byl nadšený z konce války, a také proto, že měl něco upito.

A tak se stalo to, co se stalo.

A co už dnes vlastně lze lidem z oné doby závidět.

Protože my už dnes bohužel žijeme v jiné době. A kdyby se to stalo dnes…

To by si přišel kdekdo na své. Feministky, #MeToo, právníci, ombudsmani, Amnesty International a další rádoby zastánci lidských práv,… To by bylo rodeo!

A onen dodnes slavný snímek? Ten by cenzoři hezky rychle vymazali z povrchu zemského. Protože takové sexuální obtěžování alias harašení už dnes nelze tolerovat!

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidla preštudovali a porozumeli im.

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.