pondelik, Author Hlavné správy - Blog

Blogy autora Viktor Pondělík

Tak to tedy ne, Němci!

Takovou dobu se zdálo, že jsou ti Němci slušní lidé pod vedením solidní vlády! Tak dlouho jsme si o nich mohli myslet jenom to dobré! A najednou tohle! Takový nečekaný zvrat! Nebo spíše „nečekaný zvrat“. Teď si najednou ti Němci jedni usmysleli, že všechno bude jinak. Rozhodli se, že přitvrdí…

Jak dlouho ještě budeme čekat?

Situace s migranty je v Evropě taková, jaká je. Už ani Německo je tak jaksi nechce, a to bylo jejich nejvýznamnějším evropským vítačem. Už i Německo chce dlouhodobé kontroly na hranicích a deportace těch nežádoucích. A snad i víc. Ale jaksi se pořád ještě nic pořádného a skutečně efektivního neudělalo. Naopak jsme…

Češi + muslimové = láska?

V Praze prý byl uskutečněn podivuhodný „sociální experiment“, který si kladl za cíl údajně jediné. A sice zjistit, jak Češi smýšlejí o muslimech. Protože Češi těmto třeba na internetu nebo v hospodě vesměs nemůžou přijít na jméno a jsou často i rasističtí… Jenže jak je tomu ve skutečnosti? Co kdyby náhodou vše…

Zase se máme polepšit

Organizace pro pomoc uprchlíkům se zase jednou pustila do České republiky (http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/177294-na-cesko-se-snasi-kritika-kvuli-uprchlikum-jste-nepratelsti-a-tvrdi/). Že prý je tato – jak také jinak – příliš nepřátelská a tvrdá k cizincům. A má se polepšit a slušně s těmito zacházet. Důvod, který zmíněnou organizaci k tomuto názoru vedl? České úřady jsou prý nepřátelské k chudákům migrantům, vízový registrační…

Nápad hodný géniů

Alkohol je metla lidstva. A neznám zemi, kde by tato metla s někým nezametala. Tu naši nevyjímaje. Protože alkohol vydělává správcům státní kasy nemalé peníze, je vítaný, ačkoliv je současně zatracovaný, protože zdraví a dobrým mravům naopak neprospívá. „Pít či nepít“ je tak nejednou stejným dilematem jako hamletovské „být či nebýt“.…

« 1 | ...14 | 15 | 16 | 17 | »

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.