Zlá vláda!

Zástupci Charity ČR se pustili do vládnoucích českých politiků (https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/zastupci-charity-cr-kritizuji-omezeni-davek-na-bydleni-20171126.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk). Nelíbí se jí, že naši mocní omezili dávky na bydlení lidem, kteří žijí v takzvaných oblastech se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů a v ubytovnách. Tedy že stát už nedává tolik peněz na bydlení lidem, kteří žijí v ubytovnách a ghettech.

Což se dotýká asi 68.500 českých lidí bez domova a skoro 120.000 lidí žijících v nejistém či nevyhovujícím bydlení, kteří o toto navíc mohou přijít.

Lidé v ubytovnách totiž mohou dostat 80 procent dávky na bydlení a obce mohou také zčásti rozhodovat o tom, kdo na jejich území onu finanční pomoc získá. Tedy je možné, že obec vyhlásí na svém území oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, jako je narušování veřejného pořádku, ohrožování dětí či výskyt osob pod vlivem alkoholu a drog, a tam už Úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení žádným novým žadatelům.

Což se Charitě ČR a třeba i Radě vlády pro záležitosti romské menšiny nelíbí. Protože by to mohlo vést ke zvýšení počtu bezdomovců. Když lidé neseženou státem štědře dotované bydlení na jednom místě, přesunou se do sousedních obcí, jež se budou rovněž bránit vyhlášením oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů,… A nakonec se „sociálně slabí“ nebudou mít kde uchytit a zůstanou na ulici. Protože v Česku není takzvané sociální či dostupné bydlení, kam by je bylo možno umístit.

Už dnes má Česká republika 600 ghett ve 297 městech a obcích, s až 115.000 lidí, z nichž bývá většina dospělých bez práce a rodiny žijí ze sociálních dávek; a je jich víc a víc. A Charita ČR chce, aby systém pomoci v hmotné nouzi fungoval lépe. Aby měli lidé přiměřené příjmy, aby jim byla dostupná pomoc.

Protože současný systém sociálního zajištění má podle ní několik problémů, jež představují pro „potřebné“ bariéru v přístupu k pomoci. Kromě omezení dávek na bydlení je tu totiž i poskytování části sociálních dávek v poukázkách, nezvyšuje se životní minimum a dokonce…

… dokonce je tu povinná i veřejná služba. Tedy povinnost nezaměstnaných zasloužit si vylepšení svých dávek obecně prospěšnými pracemi.

Prostě hrůza! Máme tu lidi, kterým se nechce sáhnout na práci, a stát těmto dává namísto dostatku peněz a kvalitního bydlení jen čtyřpětinové příspěvky na bydlení a dávky zčásti ve formě poukázek na jídlo a pro život nezbytné věci. A někde takové lidi dokonce ani nechtějí, a to jenom proto, že jsou s nimi potíže, že svým chováním obtěžují okolí.

Bože můj! Aby se tak tihle chudáci nakonec museli někde poohlédnout po nějaké práci! Nebo skončili na ulici, protože jim ti, kdo si sami vydělávají, nepřispějí prostřednictvím státu tolik, kolik by bylo potřeba. K bezstarostnému a kvalitnímu životu.