Koho máme rádi

O tom, jaké kde mají v oblibě či naopak neoblibě národy, etnika či náboženství, už toho bylo napsáno věru dost a dost. Ovšem až nyní (nakolik je mi známo) došlo i na to, jak máme my lidé vlastně rádi… lidi.

A vyšlo najevo (https://www.novinky.cz/koktejl/453896-psy-mame-radeji-nez-lidi-naznacuji-studie.html), že to žádná extra sláva není. Protože…

… jak naznačují studie, máme prý raději psy než lidi.

Lidé prý cítí větší pouto ke psům než k příslušníkům svého vlastního druhu, což mají potvrzovat i studie Harrisonova fondu a dvojice profesorů z bostonské univerzity. Prý jsme ochotni darovat více peněz na záchranu před pomalou a bolestivou smrtí psovi než dítěti a hůře snášíme napadení štěněte či psa baseballovou pálkou, než když je obdobně napaden dospělý člověk.

Pes je prý zkrátka pro lidi více než člověk.

Je to smutné, ale… je to tak.

A není na tom, když se nad tím zamyslíme, vlastně vůbec nic divného, překvapivého. Protože…

– Psa lze bez ohledu na původ, rasu či barvu srsti s trochou snahy integrovat do jakékoliv lidské společnosti.

– Pes je vděčný za slušné zacházení.

– Pes nereptá nad tím, co mu člověk dá k snědku, nepokouše svého pána proto, že chce stůj co stůj něco lepšího.

– Pes je své „lidské smečce“ věrný.

– Pes nepokouše toho, kdo mu nabízí dobro.

– Pes radostně vítá své a vrčí na nepřátele, včetně těch potenciálních.

– Psa lze naučit, kde má a kde nemá vykonávat svou potřebu, a tento neohrnuje nos nad těmi, kdo po něm sbírají z veřejných prostranství exkrementy.

– Když pes dostane oprávněně přes čenich, neběží si hned uraženě stěžovat ombudsmance, ministrovi pro lidská práva, Amnesty International nebo bruselským pánům.

– Fena se vesměs ochotně a pečlivě stará o svá mláďata.

– Pes si nestěžuje na to, že má ošklivější boudu než ostatní psi v okolí.

– Pes nepomlouvá svého páníčka před jinými psy a páníčky.

– Z každého psa může být zachránce ohrožených i přítel těch, kdo nikomu jinému nestojí za přízeň.

– Psovi nevadí cedulky zakazující vstup psů do restaurací, úřadů, prodejen a dalších budov.

– Psovi nevadí, že naň páníček nevynakládá tolik peněz jako jiní páníčkové na jiné psy.

– Speciálně cvičení psi odhalují drogy a výbušniny, na rozdíl od lidí, kteří jimi spíše naopak ničí životy ostatních.

– Pes varuje handicapovaného před překážkou, zatímco člověk ho spíše dostane do propasti.

A ještě dlouho bych mohl v podobném duchu pokračovat.

S jednoznačným závěrem. Že člověk je jenom člověk, zatímco takový pes…

Vždyť kdyby byli lidé lepší než psi, těžko by vznikl třeba už dávno známý poněkud smutný vtip o tom, jak dva pacienti odkulhají současně na dvě lékařské kliniky se stejným zdravotním problémem, první je vyšetřen během hodiny, stejný den je zrentgenován a pak je vyzván k nástupu na operaci příští týden, zatímco ten druhý čeká osm týdnů na vyšetření u specialisty, následující týden je pak jeho rentgenový snímek prozkoumán a za dalších čtvrt roku snad dojde na operaci… Přičemž je prvním pacientem zlatý retrívr, zatímco tím druhým důchodce.