Tak mě napadlo…

Publikované 21.05. 2017 o 10:20 |

Karma článku: |

Počet pozretí: |

Počet komentárov: 0

Informace, jež se mi prostřednictvím internetu donesla, není vlastně ničím novým, není to nic, co by bylo nějakým převratným odhalením. Protože se to ví nebo se to aspoň dalo předpokládat.

Jak mi přinesly https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tisice-dolaru-za-zivot-pribuznych-lide-na-zapade-plati-paser/r~e18e26da36e711e7ac060025900fea04/, platí „spoluobčané cizího původu“ žijící na západě Evropy pašerákům migrantů v Libyi tisíce dolarů za to, aby se jejich příbuzní-migranti dostali z Afriky do Evropy také.

Naši „afričtí Evropané“ platí oněm zločincům na severu Afriky za naději, že se sem dostanou jejich blízcí, ač nikdo nezaručuje, že se k nám oni lidé snící v Africe o Evropě skutečně dostanou.

Platí se zprostředkovatelům plateb, platí se za to, že někdo ty migranty převeze z bodu A do bodu B, platí se nejednou i výkupné, pokud jsou takoví běženci cestou někým zajati, uneseni, prodáni, zavřeni a mučeni. Platí se přímo horentní sumy, za něž se namísto komfortu nabízí spíše jen nepohodlí a nebezpečí. Na jehož konci může, ale také nemusí být život v domnělém evropském ráji.

V roce 2015, kdy migrační krize vrcholila, si prý převaděči migrantů přišli na nějakých čtyři až šest miliard dolarů, loni, kdy bylo migrantů méně, vydělali tito „jen“ o nějaké dvě miliardy méně; a převaděčství je tak nejrychleji rostoucí zločinecký sektor.

Tolik peněz zaplatili zčásti migranti sami, většinou ale jejich blízcí, kteří už se do Evropy dostali!

Smutné, že?

Ba přímo dvojnásob smutné. Pokud se nad tím člověk zamyslí a uvědomí si, že…

Že se nikdo na Západě netají nebo možná spíše nedokáže tajit tím, jak malé procento z imigrantů pracuje a kolik jich naopak žije z peněz poskytovaných jim v podobě sociální podpory od státu. Takže vlastně…

Takže Evropané vlastně „řeší“ vážnou migrační krizi, jenže zároveň prostřednictvím svých vlád platí ze svých daní i ilegální import dalších a dalších migrantů.

Protože kdyby se těm, kdo už se v Evropě usídlili, sociální dávky nedávaly, kde by ty miliardy dolarů vzali, že?

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidla preštudovali a porozumeli im.

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.