Proč je vlastně ouvej?

Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odbory začínají českou veřejnost strašit faktem, že chybí pečovatelé a hrozí tudíž omezení péče o naše starší spoluobčany (https://www.denik.cz/z_domova/domovy-a-odbory-chybi-pecovatele-hrozi-omezeni-pece-o-seniory-20170425.html). V domovech důchodců a podobných zařízeních prý schází několik tisíc pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester a nové není vzhledem k nízkým platům těchto kde brát. A vlastně se nedaří ani udržet ty stávající.

A zatímco teď je zle, bude prý už v létě ještě hůř. Až nastanou dovolené a bude více těch, o které bude potřeba se postarat. A poskytnout jim alespoň základní péči.

Zatímco zájem lidí o umístění v zařízeních pro seniory roste, snižují se jejich kapacity, zaměstnanci jsou tam přetížení a jejich služby se tak musejí omezovat na to nejzákladnější, aby se aspoň to nejdůležitější zvládlo. Jsou totiž i zařízení, v nichž má každý pracovník na starost až třicet bezmocných klientů, a uvažující člověk snadno zjistí, co tam asi tak těmto stařečkům může být dopřáno. Učiněná mizérie – nic proti oněm zaměstnancům.

Takto alespoň mluví někteří z významných lidí z branže, ti, kteří žádají o zvýšení mezd těchto zaměstnanců. Protože nějakých osmnáct tisíc hrubého… to je směšné a k pláči zároveň. Zejména když si třeba v různých průmyslových zónách lze bez stresu a nočních směn vydělat daleko více.

A sociálnědemokratická honorace z českého ministerstva práce už slibuje pokus o změnu. Že prý vládě předloží návrh nařízení, podle něhož by bylo v této branži od července tarifních tabulek namísto devíti jen šest… čímž by se ti nejhůře placení posunuli do vyšších tabulek a pomohli si tím.

Ovšem ministerstvo financí je prý v současnosti proti. „Zlé Babišovo ministerstvo financí“, které se vzpouzí dát další peníze na to, aby se snad ještě někde sehnal někdo, kdo by se o naše starší spoluobčany postaral. Někdo, kdo v zařízeních pro seniory citelně chybí.

Třeba… třeba i proto, že titíž sociálnědemokratičtí politici, kteří nyní „hasí tento požár“, byli i těmi, kdo rozhodli, že se i děti, které pro to nemají sebemenší předpoklady, mají zařazovat v rámci „inkluze“ namísto zvláštních do běžných základních škol, protože „to zvládnou“, když se jim poskytnou za drahé peníze mimo všemožných speciálních pomůcek klidně i četní asistenti.

Ti, kteří nakonec na těchto místech ve školách logicky stejně žádný zázrak udělat nemohou. A stařečkům zároveň tak zoufale chybí.