V jakém světě to žijeme?

Publikované 11.08. 2017 o 08:15 |

Karma článku: |

Počet pozretí: |

Počet komentárov: 0

V průběhu pouhých dvou dní mi bylo dopřáno přečíst si v českém internetovém zpravodajství hned dva pozitivně laděné příběhy. Situace, které se odehrály v dalekém zámoří, což pro mne ale v tomto případě nehraje žádnou roli.

První článek (https://www.novinky.cz/koktejl/445494-nakupoval-policista-behem-sluzby-ne-projevil-nebyvalou-davku-soucitu.html) popisoval, kterak se americký strážník slitoval nad matkou samoživitelkou. Jsa povolán do supermarketu, kde ostraha přistihla zlodějku, prý zjistil, že tato nakoupila běžné hygienické přípravky a zkusila ukrást pleny, na které už jí nezbylo, a… ty pleny za ni zaplatil. Následně ji pak sice nahlásil, protože to byla jeho povinnost a majitel obchodu by si prý jinak mohl stěžovat, čeká ji i slyšení před soudem, ale i město už se postaralo, aby se jejího případu ujala právní kancelář, která se specializuje na rodiny s existenčními problémy.

Tisková mluvčí místního policejního oddělení onoho policistu veřejně vychválila. Protože prý byl jeho zmíněný čin „důležitým poselstvím“, „o tom by prý místní policejní práce měla také být“. Policie se má snažit „vytvořit si s komunitou smysluplný vztah“.

Druhý článek (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mladik-v-torontu-se-pokusil-ukrast-kosili-policista-tu-krade/r~f51fccb47bff11e784840025900fea04/) mi pak představil pro změnu policistu kanadského. Ten zasahoval u případu mladíka, který se v obchodě pokoušel ukrást košili, kravatu a ponožky. I toho policista překvapil tím, že za něj ukradené zboží zaplatil a krádež mu odpustil. Protože… pachatel prý kradl, aby měl v čem jít na pracovní pohovor. A podle policistova rozhodnutí „by nebylo v zájmu jeho ani společnosti ho zadržet“. Protože zloděj myslel jen na to, že chtěl dostat tu práci, a neměl žádné peníze.

A policistovi nadřízení prý s jeho rozhodnutím souhlasí.

A mne tak v této souvislosti napadla „kacířská“ myšlenka, v jaké že společnosti to dnes vlastně žijeme. Když už je vlastně normální krást, pokud k tomu má člověk „rozumné zdůvodnění“, a policie v takových případech straní těm, kdo porušují zákon, „pomáhá a chrání“ ty, koho má trestat, což je oficiální důvod její existence a za což je i placená.

Nebo vy snad dokážete najít mezi paragrafy něco o tom, že je člověk beztrestný, když nemá dost peněz nebo se chce ucházet o práci?

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidla preštudovali a porozumeli im.

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.