Něco mi uniklo?

Tak jsem se dnes mohl na internetu z více zdrojů dočíst, že se česká vláda hodlá angažovat, aby učinila život svých poddaných bezpečnějším. Tedy že se postará, aby byli naši lidé více ochráněni před nebezpečím teroristických útoků.

Protože ač se České republice zatím teroristické útoky vyhýbají, prevence je zapotřebí. Zejména u takzvaných „měkkých cílů“, tedy nedostatečně chráněných míst s výskytem většího počtu lidí, jako jsou dejme tomu školy, obchodní, kulturní a sportovní centra, nemocnice, kluby, památky a dopravní prostředky.

Vláda prý chce být připravena, a proto ve středu schválila koncepci posílení ochrany míst s vysokou koncentrací lidí před teroristickými útoky (https://www.lidovky.cz/ochrana-hodne-navstevovanych-mist-pred-terorismem-by-mela-posilit-1dq-/zpravy-domov.aspx?c=A170419_125131_ln_domov_ELE#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lidovky&utm_content=main). Až do roku 2020 by tak kupříkladu měla probíhat informační kampaň či vzdělávací kurzy, měla by se rozesílat varování. Právě „měkkým cílům“, které jsou aktuálně pro teroristy ideálními cíli, protože jsou snadno dostupné a zranitelné.

Stát a společnost musí být podle názoru ministerstva vnitra na případný teroristický útok připraveny. A podle premiéra Sobotky tak současná česká vláda pokračuje v posilování bezpečnosti před novými hrozbami. Má být vytvořen „fungující národní systém ochrany takzvaných měkkých cílů, díky kterému bude možné pružně, komplexně a rychle reagovat na hrozby útoků“, to aby „podstatná část těchto cílů byla schopna zareagovat na útok tak, že případné škody budou nižší, než kdyby je útok zastihl nepřipravené“.

Má vzniknout poradní sbor se spoluúčastí zástupců ministerstev, samospráv a subjektů sdružujících například pořadatele velkých kulturních akcí spadající pod ministerstvo vnitra, mají vzniknout mnohé vzdělávací kurzy a veřejné materiály, jež by pomáhaly zástupcům bezpečnostních složek, kteří budou v kontaktu s provozovateli a organizátory akcí a budou jim pomáhat, a jež by byly přístupné i dalším zájemcům o tuto problematiku.

Prostě se bude dělat „možné i nemožné“ pro to, abychom vyšli z teroristických útoků namířených proti našincům co možná nejlépe, nakolik je to jenom prakticky možné.

Za což bych dnešní vládce České republiky rád pochválil.

Kdyby mi však jaksi nevrtalo něco v hlavě. Pocit, že mi možná něco uniklo.

Poté, co jsem před pár dny četl (neoficiálně) reklamní předvolební rozhovor právě s českým ministrem vnitra Chovancem.

Jenž mimo jiné sebevědomě, jak je pro něj ostatně typické, pravil, že Česká republika nepřebere ani ty Evropskou unií přikázané počty migrantů, pokud tito neprojdou důkladnými prověrkami, o teroristech či jiných vysloveně pochybných existencích pochopitelně ani nemluvě. Že jsme z Řecka a Itálie v rámci kvót převzali jen dvanáct důkladně prověřených lidí, kteří u nás už zapustili své kořeny, a víc ani ťuk. Ani za cenu toho, že budeme coby nepodřizující se stát platit „Evropě“ mastné pokuty. Že – mám-li použít slova dávných komunistů – „republiku si rozvracet nedáme“. A že jsme připraveni v případě potřeby proti rejdům takových živlů nasadit dostatek policistů a případně i vojáků. Že se naši lidé nemají čeho bát.

A teď? Teď se prý najednou bát máme. Tolik, že dokonce vzniká na celostátní úrovni „koncepce“ na čtyři roky dopředu, že se spustí masivní „osvětová“ kampaň, budou se konat kurzy ochrany měkkých cílů a rozesílat varování před riziky.

A mně rázem nejde na rozum, jak že se tedy věci mají.

Kecal před pár dny ministr vnitra, když říkal to, co říkal? Tedy vláda couvne a importuje nám sem ty, jež tu skoro nikdo – a oprávněně – nechce? Zatáhla nás naše dnešní vláda navzdory svým siláckým řečičkám do onoho svrabu také? Nebo jde jen o jeden z posledních pokusů ještě stále vládní sociální demokracie vyždímat ze státu nějaké ty peníze a rozfofrovat je na akce, které neodpovídají české realitě ani českým potřebám?

Zajišťování bezpečí lidí je totiž sice bezesporu záslužná činnost a žijeme v době, kdy – jak praví klasik – „všechno může znamenat cokoliv“, jenže…

… já už té dnešní české vládě zkrátka nevěřím. Přinejmenším do doby, než někdo z vládních politiků otevřeně neřekne, jak se věci v naší zemi mají. Což ale sotva někdo takový udělá. Protože by si pod sebou podřezával větev, na které sedí. Zatím ještě tam úplně nahoře.