Pákistánským politikům

Vcelku před nedávnem, před pouhými dvěma měsíci, utrpěla pověst České republiky další z mnoha ran. Zase jsme si jednou udělali v dalekém světě ostudu. A to ve chvíli, kdy v Pákistánu zadrželi českou prostitutku (nebo jí říkejme třeba eskortní služebná, ať to zní líp), pašující rovnou celých devět kilogramů heroinu.

Sebrali tu nánu a do dnešních dnů ji drží ve vazbě a vyslýchají, dodnes v podstatě velice rozumně neuznali za vhodné rozhodnout o jejím eventuálním propuštění na kauci. A jí tam, „chuděře“, hrozí stejně jako jiným osobám podnikajícím v oboru ilegálních drog velmi vysoký trest; možná dokonce i trest smrti, jakkoliv se tento údajně cizincům zpravidla neuděluje.

Ač ona sama „by ho udělila“ věru mnoha lidem, kdyby její zásilka dorazila až k uživatelům.

Měli bychom se my Češi od této slečny coby slušní lidé přinejmenším distancovat. A ještě lépe se za ni veřejně stydět. Ovšem to by nám nesměli vládnout ti politici, kteří nám vládnou.

Naše ministerstvo spravedlnosti se však ani nestydí, ani nedistancuje. Právě naopak. Ještě jsme na onen spáchaný zločin ani nestačili zapomenout, a zmíněné ministerstvo už chce s Pákistánem uzavřít smlouvu o předávání vězňů (https://www.denik.cz/z_domova/cesko-chce-pomoci-paseracce-drog-v-pakistanu-vznika-smlouva-o-predavani-veznu-20180316.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk). Aby té chudince pomohlo.

Kdyby se naší politické reprezentaci podařilo uzavřít s Pákistánem zmíněnou smlouvu, mohla by se tato vztahovat i na onu „strádající chudinku“. V Pákistánu by ji tak odsoudili k trestu odnětí svobody, ovšem pak by si mohla požádat o předání do své domovské země a odsedět si to u nás. V daleko příznivějších podmínkách, v mnohem luxusnějším kriminále, než jaký nabízí Pákistán.

Naše ministerstvo spravedlnosti vedlo se svými pákistánskými protějšky zatím jen jedno jediné jednání, ale hodlá v tom pokračovat v první polovině roku v Praze. Pak by prý tu smlouvu odsouhlasil parlament a podepsal prezident…

A protože si o našich politicích (bohužel) nedělám sebemenší iluze, rád bych apeloval na politiky pákistánské. Kteří by snad mohli mít na rozdíl od těch našich přinejmenším aspoň špetku zdravého rozumu. Byl bych jim neskonale vděčný, kdyby… Kdyby poslali naše politiky do háje nebo ještě lépe do daleko nechutnějších míst.

Kdyby měl Pákistán podobnou smlouvu i nadále jen s jednou jedinou evropskou zemí, Velkou Británií. Kdyby se nad námi „neslitoval“. A nechal si pod zámkem nebo klidně i pověsil onu „nebohou pašeračku drog“. Která mohla svým nákladem podepsat ortel třeba i tisícům těch, kdo se „chtějí trochu pobavit“.