Marně hledám slušné výrazy

Tak je český „zázrak“ definitivně na světě. V pátek, označovaný v našem kalendáři jako Den vzdělanosti, totiž poslanci schválili českým učitelům nový kariérní řád (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/dobry-ucitel-si-vydela-vic-ale-kvalitu-bude-muset-prokazat-p/r~705726041b0a11e7bc55002590604f2e/). O kterém jsem si jako tradičně v podobných případech myslel své a nyní…

Nyní jen těžko hledám slušné výrazy, jimiž bych počastoval naše politiky, s výjimkou „deseti statečných“. Tedy deseti poslanců, kteří to prý nepodpořili.

O tom, že mají být čeští učitelé rozděleni namísto dosavadních „zkostnatělých“ platových stupňů do třech kariérních stupňů, se už delší čas veřejně mluví, stejně jako se ví, že si díky tomu mají učitelé polepšovat na platu rychleji než podle dosavadního systému, v němž platové postupy závisely na počtu odučených let. Jenže…

… jak nyní z konkrétních údajů vyplynulo, bude to „přilepšení si“, které má stát státní kasu jenom v příštím roce 1,4 miliardy korun navíc, znamenat, že se platy učitelů ve druhém ze tří stupňů, ve kterém skončí většina kantorů, „zvýší ve srovnání se stupněm prvním, dvouletým začátečnickým, o dva tisíce korun, průměrně na 24.000 korun měsíčně“. Jistě, jde o jakýsi blíže nekonkretizovaný průměr, jenže… Ať mi političtí páni vysvětlí, o jaké polepšení si že to jde, mám-li třeba já, kdo spadnu do onoho druhého stupně automaticky, už dnes na výplatní pásce tabulkových 25.000 hrubého! A to ještě nejsem na nejvyšší platové příčce a nebudu tedy tratit tolik jako učitelé sloužící ještě déle! Ať počítám, jak počítám, ani se svou státní zkouškou z matematiky nějak to avízované zvýšení platu nevidím. Právě naopak.

Jistě, mohu si hypoteticky polepšit tím, že zabojuji a pokusím se dostat do stupně třetího, nejvyššího, v němž se slibuje dalších až pět tisíc navrch… Ovšem přečetli jste si právě dobře posledních pár slov? Zjevných „reklamních“ slov? Cituji znovu: „AŽ O PĚT TISÍC“. Což je totéž, jako šampóny odstraňující AŽ sto procent lupů, prostředky odstraňující AŽ sto procent zašlých skvrn, možnost snížit si splátky půjček AŽ o tolik a tolik procent nebo získat AŽ takové a takové úroky. A víme, jak to v takových případech dopadá, že? A ani tímto AŽ to ještě nekončí, protože atestace, díky nimž se budu moci do třetího stupně možná dostat, budou spuštěny AŽ v roce 2021 a kritéria pro to, kdo se do třetího stupně vůbec bude jak dostávat, ministerstvo teprve určí… Budou-li vůbec, protože při počtu a rozmanitosti reforem či spíše deforem, jež naše školství prožívá…

Polepšit si mají tudíž alespoň učitelé mladí. Ti, kteří se dnes do školství nehrnou, což je ještě velice kulantně popsaný reálný stav věcí. Ti se ke mně do „lépe placené“ druhé kategorie dostanou rychleji, už po dvou letech praxe. Ovšem to pouze… pokud uspějí při prokazování kvality své práce. Kvality, jež prý má být podle ministerských slov kvalitou, jenže…

I tady vše dopadlo jako vždycky. Začátečníci totiž budou muset po dvouletém „adaptačním období“ prokázat kvalitu své práce při atestaci, jež bude spočívat v jedenácti bodech. Budou muset prokázat, že… zvládají komunikaci s rodiči žáků, že se zapojují do života školy, že praktikují konzultace, řeší specifické problémy u žáků, navrhují řešení výchovné situace s rodiči,… Na každou z těchto oblastí pak budou muset mít patřičná lejstra, ke každé z těchto „dovedností“ má být hodnotitelům předloženo od jednoho do pěti dokumentů dokládajících, že to zvládají. O všem budou muset být písemné důkazy, jež bude uchazeč obhajovat před komisí.

Začátečníci ve školství tak mají hned v prvních dvou letech s pomocí od zkušených kolegů hlavně… papírovat, papírovat a zase papírovat. Sepisovat, tisknout, archivovat si, dávat si potvrdit,…

A ministerstvo školství věří, že tak přiláká do škol mladé kvalitní učitele a profesi zatraktivní. Že se učitelé po dvaceti letech konečně dočkají systému, který jim umožní profesní rozvoj, zlepší finanční podmínky a také přispěje k jejich lepšímu postavení ve společnosti, jak praví tímto nadšená ministryně školství Valachová.

Zatímco všem ostatním, třeba ani Učitelské profesní sdružení nevyjímaje, to optimismu do žil nevlévá. Protože kdo z mladých půjde učit s vidinou toho, že bude kromě svých tradičních povinností navíc dva roky sbírat lejstra a pak je ještě obhajovat před komisí s nadějí na to, že si po dvou letech „polepší“ na mzdu, jež je už dnes nějakých pět tisíc korun pod českou průměrnou mzdou (https://ekonomika.idnes.cz/prumerna-mzda-stoupla-na-29-tisic-day-/ekonomika.aspx?c=A170310_093237_ekonomika_fih), po dalších sedmi letech se možná dostane za dosud zcela nejasných podmínek mírně nad průměrnou mzdu z konce loňského roku a pak už nikdy nic víc? Protože onen mýtický třetí stupeň je vrcholem kariéry…

A tak si připadám jako blbec. A ač mám jinak docela obstojnou slovní zásobu, marně hledám slušné výrazy pro ohodnocení všeho zde uvedeného. Je mi stejně jako před čtvrtstoletím, kdy jsem do školství nastupoval a dostal o polovinu nižší nástupní plat ve srovnání s tím, na co českobudějovické továrny inzercí lákaly i ty poslední poskoky do výroby.

Můžete mi někdo vysvětlit, kde je ono slavné finanční přilepšení si, kde je ta vyšší atraktivita a společenská prestiž mé profese, kde je profesní rozvoj, o nichž ministerstvo školství blábolí? Nebo kde třeba skončí těch jedna a půl miliardy korun navrch v příštím roce? Mne totiž jiné slovo než to označující zaoblenou část těla v místech, kde záda ztrácejí své slušné jméno, nenapadá.