Tak prý potřebuje Česká republika novou státní hymnu. A ta stávající by se tak mohla změnit; přesněji řečeno naštěstí ne „genderově vylepšovat“ jako v některých jiných zemích, ale pouze prodloužit o druhou sloku. Protože to o vodě, borech, květech v sadě a zemském to ráji na pohled údajně nestačí.
Komu?
Českému olympijskému výboru (https://www.novinky.cz/domaci/467104-olympijsky-vybor-chce-prodlouzit-ceskou-hymnu-o-druhou-sloku.html).
Právě ten nyní žádá, aby byla česká hymna delší, a to prý proto, aby lépe vyplnila slavnostní sportovní ceremoniály, které jsou znatelně delší. Pro vyhlašování vítězů na olympiádě a pro srovnatelnost s hymnami jiných zemí by prý ta česká měla trvat ne dnešních pětačtyřicet, ale rovnou asi osmdesát sekund.
Olympionici si také již loni objednali u skladatele Miloše Boka novou variantu hymny, rovnou ve čtyřech verzích, a tato má být české veřejnosti představena příští týden. A má se o ní veřejně diskutovat právě nyní, u příležitosti stého výročí vzniku Československa.
Navzdory právě zmíněnému jubileu nemá být ale druhá sloka onou československou o tom, jak „nad Tatrou sa blýska“. Druhá sloka by měla být identická s té dnešní jako hymna používané následující slokou z Fidlovačky a zmiňovat tak to o tom kraji bohu milém, o duši útlé v těle čilém, mysli jasné, vzniku, zdaru a té síle vzdoru zmaru, o tom, jaké jsou Češi slavné plémě.
Což je už i samo o sobě dost nesmyslné, neboť české kraje a bůh nejdou zrovna příliš dohromady, duše míváme spíše černé v těle obtloustlém, mysl míváme tu více a tu méně opivněnou, o zdarech se tu dá mluvit zřídkakdy a poslední vzdoru síly jsme tu zaznamenali v devětaosmdesátém roce. A tím, čím je české plémě slavné, bych se v hymně už vůbec nechlubil.
Ale olympionici si myslí své. A tak se chce i současný dočasný ministr kultury Ilja Šmíd do měsíce sejít s asi deseti českými odborníky z řad hudebníků, muzikologů a historiků a o české hymně si důkladně podiskutovat.
Aby měli Češi dost dlouhou hymnu a nikoliv jen zkrácenou hymnu československou. Aby státní hymna zněla dost dlouho a mohla tak lépe sloužit jako docela obyčejná „vata“ při sportovních ceremoniálech. Pro nic jiného to zřejmě potřeba není, nikomu dalšímu „moc krátká hymna“, nakolik je mi známo, nevadí.
Ale protože to chtějí olympionici, budeme si u nás dost možná v budoucnu notovat navíc i „Kde domov můj, kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar. To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!“
Než si vzpomenou třeba Romové, že i oni mají v této zemi domov svůj a zakomponuje se tak kvůli vyváženosti do státní hymny i hymna romská, než komunisté požádají, aby za jejich podporu vznikající nové vládě začala při každé slávě jako za minula znít bezprostředně za hymnou česko(slovensko)u hymna sovětská.
A pak budeme na sportovních kolbištích reprezentováni konečně „důstojně dlouhou hymnou“.
Než ji – jak tomu vývoj posledních let naznačuje – nahradí hymna zde daleko více realitě odpovídající. „Deutschland, Deutschland über alles…“