Publikované 20.11. 2022 o 20:06 
Počet komentárov:
Tak tu kolem nás všech panovala raná doba koronavirová. Čísla nakažených neutěšeně rostla, vakcíny nebyly ještě ani zdaleka na pořadu dne, nikdo přesně nevěděl, co vlastně může od této nemoci očekávat, a tak se často i při zaslechnutí nějakého banálního kýchnutí nebo zakašlání objevovaly u lidí v blízkém okolí nakaženého prvky nesporné nervozity. Protože co když ten kašlající a kýchající neměl nějakou tu banální rýmičku, ale třeba onen koronavirus, kvůli kterému jsme toho zrovna tolik nemohli a nesměli?
Onoho večera jsem byl doma. Ale nebylo to jako jindy. Bylo mi tak nějak zvláštně. Zbrocen potem jsem ležel v posteli, srdce mi bilo jako o závod, chvělo se mi snad vše, co se jenom na mém těle chvět mohlo. Určitě jsem měl horečku, tep jako by mi zešílel, ztěžka jsem oddechoval…
Tato podivná náhlá změna mě skutečně vyděsila. A tak jsem neváhal, a sotva jsem na chvíli v pokoji osaměl, vytočil jsem číslo záchranky. Abych si vyprosil pomoc. A lékař naštěstí dorazil brzy.
A to byla úleva, když jsem se od něj dozvěděl, že naštěstí neumírám! Že za tím mým zvláštním stavem není koronavirus. Jak jen se mi ulevilo, když mi lékař potvrdil, že je to vlastně docela normální. Že to se prostě stává. Když člověk prožije se svou mladou a krásnou partnerkou svůj první orgasmus.
Top za 7 dní
Najnovšie z HS
Najčítanejšie z HS
0.0°C
.JPG)
.jpg)
.jpg)
