Německá kancléřka Merkelová zřejmě nechce přijít o svůj teplý flíček tam nahoře. A protože se její strana netěší takové oblibě u voličů, aby mohla vládnout sama, musela nyní ustoupit svým potenciálním koaličním partnerům. A to v otázce, jež jí byla doposud posvátnou. V otázce migrace.
Podle agentury DPA se tak Křesťanskodemokratická unie a Křesťanskosociální unie dohodly na kompromisu (https://zpravy.idnes.cz/cdu-csu-dohoda-kompromis-uprchlici-agentura-dpa-f56-/zahranicni.aspx?c=A171008_201728_zahranicni_lre&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk). A paní Merkelové nezbylo než akceptovat, že Německo přijme ročně nanejvýš 200.000 migrantů a žadatelů o azyl.
Německo tak prý kompromisně stanoví limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl; současně však nemá hrozit, že by byli nadlimitní žadatelé o azyl odmítáni hned na hranicích. Protože politicky pronásledovaní migranti mají mít podle německé ústavy každopádně na azyl právo, počet takových nelze omezovat.
Chvíli se mi zdálo, že bych mohl být konečně mírně optimistický. Že Německo snad díky této myšlence zůstane i nadále naším alespoň relativně evropským sousedem, že nebude zaplaveno cizorodými migranty a nakonec v moři migrace neutone.
Ovšem vzápětí mi optimistický úsměv na rtech zase zmrznul. Protože mne bohužel napadlo i něco dalšího.
Pokud totiž obě zmíněné politické strany tento nápad dodrží,… Co potom vlastně bude s námi?
Protože obě jmenované strany „budou chtít téma migrace v budoucnosti řešit celoevropsky“. A kdyby tak do Německa přišel třeba jako v roce 2015 řádově milion migrantů z Blízkého východu, Afriky a Asie, toto přijalo jen 200.000 z nich a zbytek „řešilo celoevropsky“…
Kéž by se těch zbývajících 800.000 pochybných utečenců nepřekvótovalo dejme tomu k nám do České republiky!