Češi prý patří mezi nejčistotnější národy na světě. Tvrdí to tedy alespoň průzkum společnosti Geberit ve spolupráci s firmou GfK (https://www.novinky.cz/domaci/448920-cesi-patri-mezi-nejcistotnejsi-narody.html).
Šest z deseti našinců se prý myje půl hodiny denně, každý třetí padesát minut a více, což je prý i na evropské poměry docela dost.
Tři čtvrtiny našinců považují hygienu za důležitou, snad i proto, že se to tak učíme již odmalička.
A nejen že se dost myjeme – také prý vcelku často i pereme a uklízíme. A pokud se nám do toho nechce či to nezvládáme a máme na to, najímáme si i úklidové firmy či vlastní uklízečky. A dále též myjeme nádobí, a to i několikrát denně.
Jsme prý prostě takoví. Záleží nám na čistotě. Většinou.
A mohli bychom být dost možná i světovými rekordmany v čistotě. Kdyby…
Kdyby nám to v přeneseném smyslu slova nekazili ti, kdo mají špínu na rukou, hážou špínu na sebe navzájem, perou leda tak neméně špinavé peníze nebo se perou o vliv, pod úklidem si představují leda tak zametání všeho nepěkného pod kobereček a jejich ruka ruku myje. Kdo mají na špinavou práci své lidi a u svých koryt se nejednou chovají jako prasata.
Tedy politici.