V místních obchodních centrech nakoupíte vše potřebné. A logicky i mnohé nepotřebné. Nikoliv od špendlíku po lokomotivu, jak se říká, ale od holicího strojku po grilované kuře určitě. Netřeba se tam tudíž obávat, že byste zůstali o hladu, žízniví a s nahou… víte čím.
Klidně si troufnu tvrdit, že jste-li osobami línými, můžete jet do George nalehko a vše koupit až na místě. Totiž skoro vše – protože navzdory mým dvěma pobytům v posledních dvou letech jsem tam nenašel ani jednu příležitost koupit si lehké děvče. Což ale vzhledem k hustotě výskytu HIV v oné zemi nevadí, protože chce-li jeden spáchat sebevraždu, jsou i příjemnější než tento příjemný a zároveň nepříjemný způsob.
Nakoupit tu lze – jak jsem zmínil – v obchodech výrazně evropského typu. Což logicky není problém. Ale – aby to nebylo nudné – i před těmito, což by ale podle našeho ministerstva zahraničí problém být mohl. Protože tu sice ti grilující před obchodním centrem v půlce York Street vypadají vcelku důvěryhodně, ne jako ti před Pick’n Pay v Oudtshoornu, opékající cosi přímo nad plechovým sudem plným hořícího dřeva, ale jeden nikdy neví. A kdo zažil salmonelózu nebo žloutenku…
Ovšem nejste-li takovýmito typy, tedy lidmi typu samoobsluhového (kde vás může přece jenom trochu nemile překvapit ochranka svou žádostí, abyste před vstupem odložili někdy do skříňky a někdy přímo na podlahu vedle hlídače svůj batoh či tašku, což na našince logicky může působit dojmem už preventivního podezřívání z touhy něco ukrást) nebo potenciálně zdraví riskujícího, najde se tu i něco pro vás, nebojte se. Je tu přece všude i přehršel obchůdků malých, případně pak stánků se vším možným, patřících zčásti černochům a zčásti místním muslimům.
Protože kšeft je kšeft a peníze vládnou i africkým světem. Byť jenom ty jejich randy, jejichž význam je asi takový jako význam českých korun. Tedy globálně žádná velká sláva.