Pěkně dlouhou řádku let už jsem věděl, že chci-li si zapálit na letišti, mohu tak učinit, ovšem… výhradně v cizině. Protože tam jsou zaostalejší než my, co se protikuřáckého tažení týká, a tak tam člověk vždycky lehce našel nějakou tu „smoking lounge“, kde si zapálit směl. Na rozdíl od Ruzyně, respektive Letiště Václava Havla, kde jsem vždy věděl, že se před odletem do ciziny musím pořádně nakouřit venku, protože uvnitř už budu mít utrum.
Jakým tedy bylo jenom mé překvapení, když jsem se před pár dny vrátil z dovolené a narazil na budku pro kuřáky i na letišti pražském! Jak jenom jsem se coby kuřák zaradoval! A vzápětí… pocítil z onoho počinu našinců trapno. To když jsem přišel blíž k tomuto „zázraku“. A uviděl ty dva, kteří se tam na sebe uvnitř tiskli. Ne proto, že by spolu snad něco tento, ale prostě proto, že šlo o tak malou prosklenou „telefonní budku“, že být ti dva třeba slepicemi, určitě už by tam protestovali ochránci zvířat proti nehumánním podmínkám.
Ruzyňští to také nyní přiznali. Že je sice protikuřácký zákon dobrá myšlenka, jenže „starého psa novým kouskům nenaučíš“ a lidé jim tam stejně kouřili. Jako já zamlada tajně na záchodech. Nebo jim tam složitě courali z haly ven a zase zpátky, což personálu komplikovalo život. A navíc jsou i kuřáci zákazníci, je jich nemálo a přijít o ně by byla dost citelná ztráta.
A tak tam kuřákům postavili onu budku, o níž i sami mediálně přiznali (https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/jako-zvire-v-zoo-ale-aspon-neco-chvali-si-kuraci-prosklenou/r~72beaf9c6c7311e7b56e002590604f2e/?redirected=1500738459), že se do ní sice vměstná až pět lidí, „komfortně“ si však zakouří jenom dva. K čemuž bych jenom podotknul, že bych věru nechtěl být jedním z těch pěti,… pokud by tedy zbývající čtveřice nebyla mladá krásná děvčata, nucená se tam na mě mačkat.
Postavili ji prý na přání zákazníků, byť si nedokážu představit, že by si zákazníci přáli zrovna toto. A vědomi si toho jsou zřejmě i na letišti, kde to označují za pouhé provizorium a prý už pracují na zlepšení… které by mělo přijít v prvním čtvrtletí příštího roku v podobě dvou nových kuřáren za asi dva miliony, z nichž jedna bude pro cestující a do té větší se prý vejde až třicet lidí. To aby se tam lidé – jak se kdosi z cestujících vyjádřil – necítili jako zvíře v zoo.
Heuréka!
A teď už jenom zbývá, aby na pražském letišti své sliby dodrželi a aby jim to třeba nezatrhli naši „moudří“ politici, zakazující snad vše, co se jenom zakázat dá. Protože…
… jen tak namátkou v Mnichově či Frankfurtu mohou lidé kouřit jako lidé, v Johannesburgu vám k tomu v luxusním prostředí prodají i něco k pití,…
… a jediné mimopražské letiště v mém životě, kde jsem kuřárnu nepotkal, je v George v Jižní Africe. A tam ji nemají dozajista jenom proto, že je to tak maličká venkovská letištní budova, že by se jim tam nevešlo nic většího než ten pražský „zázrak“, ona skleněná „konzerva na sardinky“.
A to by tam bylo pod jejich důstojnost. To je dobré leda tak pro Čechy. Kteří mohou být rádi, že mají aspoň tohle. A možná jednou…