To jí to vydrželo dlouho…

Jak jsem se rozepsal ve včerejším článku „Zlatý voči“, jaksi se mi ne a nechtělo sdílet ono velké nadšení, jež nad výsledky své dosavadní práce vyjadřovala česká ministryně školství Valachová.

Jak jen se tato ministryně stavěla na odiv českému národu, pro který prosadila ony své převratné změny, jež mají už zanedlouho dopadnout na bedra všech, kdo ve školství pracují či jsou s tímto spjati! Jak jenom byla hrdá na to, že chce jen ty nejlepší učitele a pro tyto připravila přímo skvělé podmínky a možnosti seberealizace, provázené navíc velkými platy!

Ovšem uteklo pouhých pár hodin a…

Tatáž ministryně je najednou „konsternována z návrhu rozpočtu“, který představilo české ministerstvo financí (https://www.denik.cz/z_domova/valachova-z-babisova-navrhu-rozpoctu-jsem-konsternovana-20170523.html). Ještě včera bylo vše, co pod ni spadalo, nejlepší, jaké to jenom mohlo být, respektive se to nejlepším díky ní stát mělo, a to již v nedalekém budoucnu. A dnes…

Dnes tatáž ministryně běsní a chystá se prý „vyříkat si to“ s novým ministrem financí Pilným. Protože…

Jenom si to představte! Ze 4,5 miliardy pro vysoké školy, které požadovala, jí ministerstvo financí hodlá dát pouhých sto milionů! PĚTAČTYŘICETKRÁT MÉNĚ, než chtěla a než samozřejmě také už naslibovala.

Ministryně školství, jež už to má „za pár“, se s tím prý nehodlá smířit. Protože na platy vysokoškolských pedagogů odešle sice ze své rezervy 250 milionů, ovšem to je jenom pomyslná kapka v moři (jejích slibů), to nic neřeší.

Paní Valachové se hrubě nelíbí, že se odcházející ministr financí nezasadil ani o jednu jedinou miliardu na posílení univerzitních investic. Jak teď prý má splnit své sliby o zvýšení stipendií doktorandů na dvojnásobek, jak má odcházet v příštích třech letech na zvýšení platů vysokoškolských učitelů slíbených 260 milionů korun ročně? Jak si to má tato paní zodpovědět v předvolební kampani, kde to prý chce předseda České konference rektorů politikům připomínat?

Dnes nechce dát ministerstvo financí onou ministryní školství naslibované peníze pro vysokoškolské učitele, kteří jsou na tom platově nejhůře ze všech, dokonce tak, že raději prchají učit na střední a základní školy, a zítra… To raději ani neřekla. Na setkání s vysokoškolskými studenty, z nichž ji jeden z pedagogické fakulty dokonce nakrknul dotazem, zda jsou spádové školy povinny přijímat žáky s poruchami učení, tedy zapojit se do inkluze, když to odporuje tvrzení ministerstva školství o záměrech zkvalitňovat výuku snižováním počtu žáků ve třídách. Tedy ani student pedagogické fakulty ji nepochopil, ani ten „nedokáže rozeznat mediální protiinkluzivní kampaň od reálné situace ve školství“!!!

A to už ani nemluvě o tamtéž touže ministryní nezmíněném vzpouzení se odpůrců z iniciativy Pedagogická komora (https://www.denik.cz/z_domova/ucitele-nechteji-karieru-s-papiry-20170523.html), kteří rovněž „nepochopili“. Ač podle mého nejhlubšího přesvědčení naopak pochopili velmi dobře. A kteří jsou přesvědčeni, že veškerý ten binec, který paní Valachová a spol. ve školství napáchali, za těch pár korun pro učitele navrch nestojí. A pod svou kritickou výzvu senátorům, kteří mají nápady paní Valachové za pár dní schvalovat, sehnali už 5.440 podpisů.

Ministerští páni se nyní snaží tuto iniciativu zdiskreditovat, a to přesně v duchu dávné socialistické tradice. Že prý se jezdilo po krajích, diskutovalo, vysvětlovalo a pedagogická veřejnost se podílela, a kdo ví, co že jsou vlastně ve skutečnosti ti kritici (třeba „nechápavá“ zástupkyně ředitele ZŠ Mezi Školami z Prahy 5) zač… A na každé lejstro, které přistane ředitelům na stole kvůli novému kariérnímu řádu, prý jiná dvě lejstra zaniknou, což zrealizuje až nový ministr školství…

Zmíněná česká ministryně školství tak ještě včera mediálně jásala nad svými úspěchy. A dnes už soptí. A zítra?

Zítra by už třeba konečně mohla sebrat odvahu a přiznat, že to pohnojila.

Ale to bychom od ní chtěli moc. To přece politik neudělá. Paní Valachovou nevyjímaje.