Na https://www.denik.cz/ze_sveta/saudka-je-v-domacim-vezeni-pokusila-se-utect-do-australie-20170419.html jsem se mohl před pár dny dočíst zavrženíhodnou zprávu z Filipín.
Že prý jakási mladá Saúdka jménem Dina Ali dospěla v předchozím týdnu k rozhodnutí vymanit se ze saúdskoarabských poměrů, ze společnosti, v níž je osud žen zcela v rukou mužů, a pokusila se emigrovat do Austrálie. Hodlala v onom zámoří požádat o azyl, jenže…
Chytili ji na letišti v Manile, na Filipínách, kde měla přestupovat, a poslali ji šupem zpátky její rodině v Saúdské Arábii, kde se ocitla v dosud trvajícím domácím vězení.
Kvůli mezinárodní publicitě, jíž se tomuto případu dostalo, sice zjišťují saúdskoarabské orgány, zda s ní bylo doma „normálně zacházeno“, ovšem podle Saúdů jde jen o „rodinnou aféru“ a nic víc.
A ona žena aby se tak prý chuděra nyní bála o svůj další osud. Protože u nich je to přece jenom nějaká méněcenná žena, nic víc.
Jistě, je to „senzace“, je to zarážející, ba přímo děsivé. Pro nás Evropany… a dvojnásob pro nás starší Východoevropany, kteří ještě zažili „minulo“. Kdy i od nás utíkali lidé na Západ a přitom se museli nejednou děsit toho, co by je čekalo, kdyby byli na útěku chyceni a vráceni zpět za železnou oponu. Kdyby byli opět vydáni na milost a nemilost tehdejšímu totalitnímu režimu.
Jenže…
Kdo ví, zda už bychom to neměli začít pomalu považovat za něco běžného, zda bychom si neměli zvyknout, rezignovat.
Protože pokud nás opanují eurocvoci… nějací ti „Junckerové“, „Merkelové“ a spol… bude to i u nás jednou stejně jako u Saúdů vlastně něco docela normálního. Že je žena jen majetkem muže a ten si s ní může dělat, co si zamane.
Protože kdyby to ti eurocvoci nechtěli, přece by nám sem islamisty nenechali lézt a nevnucovali by je tu, kam se jenom dá.
A zvítězí-li tu jednou definitivně oni eurocvoci, budou dost možná i o nás někde daleko psát šokující „senzace“ typu, jak nějaká zoufalá Máňa utekla od Pepy a nějaká sousední země mu ji proti její vůli vrátila k potrestání.
Protože jde přece v případě ženy jen o bezcennou věc.
Což u nás sice prozatím neplatí… ale kdo ví, jak dlouho bude ještě to „prozatím“ trvat…