Jak jsem tu před nemnoha dny v jiném článku (https://blog.hlavnespravy.sk/1301/prohravame/) zmínil, začíná na rozdíl od nejvyšších eurounijních politiků u expertů na slovo vzatých převládat nejednou názor, že my z civilizované části světa prohráváme informační válku s islamisty.
Tedy že zatímco v reálném boji vyhráváme na celé čáře, co se médií týče, mají navrch naši nepřátelé, jimž v tomto ohledu nejsme schopni konkurovat.
Že jakmile se zkrátka někde něco semele, jsou toho naše média plná, jakmile je tu spáchán nějaký teroristický čin, dostává se mu tolik mediálního prostoru, kolik by se tomuto dostávat nemělo. Protože se vlastně rozpitváváním tohoto v médiích přisluhuje teroristům, je to příslovečnou vodou na jejich mlýn. Protože právě mediální prezentace teroru povzbuzuje teroristy, lidi, kteří neumí nic jiného než zabíjet a jinak škodit, v jejich nekalých rejdech. A čím více se o nich mluví a píše, tím jsou aktivnější a tím větší nebezpečí nám z jejich strany hrozí.
Měli bychom prý v médiích vést psychologické operace, jimiž bychom teroristy od jejich počínání odrazovali či je zastrašovali, měli bychom jim dávat najevo, že za jejich zločiny páchané v Evropě tvrdě zaplatí jejich rodiny a komunity. Že oběťmi jejich počínání nejsme a nebudeme (jenom) my.
Měli bychom prý v médiích konečně přestat zobrazovat ono zlo a… „přestat citlivě reagovat na teror páchaný na bezbranných lidech“.
A to posledně zmíněné mi v onom minulém článku poněkud uniklo. A kvůli tomu se ještě jednou k onomu tématu vracím. Protože ač jsem minule dal a i dnes dávám oněm expertům na rozdíl od zhůvěřilých eurounijních politiků za pravdu, přece jenom je mi z toho náhle poněkud všelijak.
Protože jistě, mají oni experti pravdu; jenže…
Nic není zase až tak úplně černé nebo bílé. A ač má to jimi vyřčené jednoznačně logiku, nemohu se zbavit dojmu, že ani tento jejich názor není až tak docela to pravé. Že tímto vlastně stojí na straně právě migraci stranících politiků a jiných přisluhovačů imigrace a teroru.
Protože kdyby nakonec na jejich slova došlo a naše média přestala svými donekonečna omílanými přenosy „propagovat teror“, kdyby přestala „citlivě reagovat na teror páchaný na bezbranných lidech“…
… přestali bychom se dozvídat o oněch našimi nepřáteli na našich lidech páchaných zvěrstvech. Teroristé by tak možná ztratili mediální převahu, jenže…
… jenže by získali převahu skutečnou. Protože jak praví lidová moudrost, „co oči nevidí, to srdce neželí“. Kdybychom nevěděli, ztratili bychom svůj strach. Který má sice jak známo nejednou velké oči, jenže je zároveň nezbytný. Protože strach je i tím, co nás chrání před nebezpečím. A kdo se naivně nikdy nebál, nepřežil.