Pravdivá lidová moudrost

Lidová moudrost je nejednou platná navzdory ubíhajícímu času. A tak třeba nyní přemítám nad tím, co je trefnějším vyjádřením dnešní reality. Zda „pro dobrotu na žebrotu“ nebo „za blbost se platí“. Případně „čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“ nebo „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“.

Rakousko se totiž minulý týden obrátilo na Evropskou komisi se žádostí, aby v rámci povinných evropských kvót nemuselo přijmout 1.900 migrantů z Řecka a Itálie, na něž v minulosti kývlo; a to podle slov svých politiků proto, že už jich poslední dobou i bez toho přijalo víc než dost a další už nezvládne. A dopadlo to tak, jak to dopadlo. Rakouská vláda nakonec bruselským pánům ustoupila a potvrdila, že tedy tu dva roky platnou kvótu, s níž tehdy souhlasilo, přece jenom přijme. Protože bylo právě Bruselem rozhodnuto, že se Rakousko z kvót vyvléct nesmí. A kdyby tak podle předsedy Evropské komise Junckera neučinilo, tedy nepřijalo ony migranty navrch, hrozila by mu žaloba.

A stejná žaloba hrozí i dalším zemím, jež neplní své závazky a jichž je nemálo. Třeba i nám, České republice (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rakousko-se-nesmi-vyvlect-z-kvot-na-uprchliky-rozhodl-brusel/r~ba7688521acd11e783780025900fea04/). Evropská komise nám hrozí žalobami, protože podle toho, na čem se eurounijní země dohodly nebo v našem konkrétním případě „byly proti své vůli dohodnuty“, zkrátka do září letošního roku musíme svůj díl migrantů převzít. Ať se nám to líbí nebo ne.

Do letošního září máme my Češi přijmout asi 1.600 běženců, s nimiž jsme v září roku 2015 souhlasili. Nebo bych měl spíše hezky česky říci „byli jsme s nimi souhlaseni“. Z kteréhož počtu jsme jich prý dosud přijali ale jen dvanáct, s oficiálním odůvodněním, že tito musejí být velmi přísně bezpečnostně prověřeni a řecké a italské úřady coby „dodavatelé“ těchto migrantů potřebné informace k prověření neposkytují v dostatečné míře, respektive s pravdivým, avšak oficiálně neudávaným zdůvodněním, že o ně u nás nestojíme. A podle jakéhosi zdroje z ministerstva zahraničí prý kvůli nadcházejícím volbám nepřijmeme v nejbližších měsících ani jednoho žadatele o azyl; protože by to kandidujícím politikům vládních stran zlomilo vaz.

Například podle eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopulose ale nemají země EU žádný důvod k výmluvám a musí své povinnosti splnit. Musí přijmout před necelými dvěma lety schválené kvóty. Jinak na ně, a tedy i na nás, podá Evropská komise žalobu.

Tak. A máme to.

A rád bych v této souvislosti připomněl české veřejnosti slova našich politiků z doby, kdy se tyto kvóty schvalovaly, respektive kdy nám byly vnuceny.

Naši dosavadní vládní politici tehdy tvrdili, že žádné kvóty nepřijmeme. A dnes je nepřijmeme… do voleb. A poté, co jsme tenkrát byli přehlasováni, naši mocní nepodali proti onomu nepřijatelnému rozhodnutí ani žalobu s tím, že se „s námi díky tomu budou ochotni naši eurounijní partneři bavit, což by jinak nebyli“ (https://zpravy.idnes.cz/cesko-neda-zalobu-kvuli-uprchlickym-kvotam-proti-jsou-sobotka-i-babis-1e0-/domaci.aspx?c=A150923_095539_domaci_kop).

A protože jsou naše blížící se volby až po zmíněném letošním září…

Je vidět, jak že se s námi Evropská unie „bude ochotna bavit“.

Nepodali jsme tehdy na neakceptovatelné eurounijní rozhodnutí ani žalobu. Zato Evropská unie ji na nás zřejmě bez jakýchkoliv skrupulí podá.

Inu, jak jsem řekl v úvodu: „Pro dobrotu na žebrotu.“ Nebo „za blbost se platí“. Nebo „čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“. Nebo „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“.

Kéž by se tak nenaplnilo alespoň poslední lidové moudro, hlásající, že „blbost je věčná“. Tedy kéž bychom v nadcházejících volbách alespoň nezvolili právě ty, kdo nás do téhle šlamastyky ze své vůle dostali. Kdo ustoupili, abychom „zůstali v přízni“ těch, kdo zosnovali novodobou „mnichovskou dohodu“ a kdo nás nyní klidně nechají našimi protektory potrestat, jenom aby před volbami nezískali nelíbivý cejch.

Cejch těch, kdo nás proradně zaprodali. A pochybuji, že by tomu bylo z jejich strany někdy v budoucnu jinak. Cejch těch, kdo dosáhli jediného. A to toho, že zaručeně půjdu k volbám. Jenom abych podpořil… kohokoliv jiného než je.