Omlouvám se, že jsme vzor

Nevím, kolik je v tom pravdy, „prodávám, jak jsem koupil“. Ale vím, jak to chodí u nás, a proto věřím, že je přinejmenším většina z toho, co ve článku https://www.denik.cz/ze_sveta/romove-na-slovensku-podle-nevladnich-organizaci-celi-diskriminaci-20170301.html zaznívá, pravda.

Tedy že se nevládní organizace, Evropské centrum pro práva Romů a v České republice nechvalně proslulá Amnesty International spolčily a vytýkají Slovensku diskriminaci Romů.

Romským dětem je prý na Slovensku systematicky upíráno právo na vzdělání a ochranu před diskriminací v základním školství a většina těchto dětí je tam segregována ve zcela romských školách a třídách, eventuálně ve speciálních školách pro děti s lehkým stupněm mentálního postižení.

Nejen že tedy většina nebohých slovenských Romů, jichž má být přes 400.000, žije v osadách na středním a východním Slovensku, kde panují často nevyhovující hygienické podmínky, ale i jejich děti jsou kvůli tomu odsouzeny k chudobě a zoufalství. A navíc, jak zaznělo, čelí diskriminaci ve vzdělávání.

Protože už na samotném počátku školní docházky jsou tyto děti údajně hodnoceny jako nepřipravené pro základní vzdělání a jsou tlačeny k navštěvování přípravných nultých ročníků, často je nesprávně diagnostikován jejich zdravotní stav, ve speciálních a v segregovaných třídách a školách se jim dostává tak mizerného vzdělání, že jich jen velmi málo může po základní škole dále studovat,…

Slovenské soudy prý už v roce 2012 zakázaly v jedné ze škol na východě země vytvářet zvláštní třídy pro romské děti, ovšem od té doby se počet čistě romských tříd téměř zdvojnásobil. A to zčásti proto, že z takto „postižených“ škol dali většinoví Slováci své děti jinam a zůstaly tam tak jen ty romské.

Výše zmínění nechvalně proslulí „lidskoprávní dobrodinci“ už prý doporučili slovenské vládě mimo jiné připravit národní plán boje proti diskriminaci a segregaci romských dětí v základním školství a zastavit zařazování Romů do tříd pro lehce mentálně postižené jedince. Prý aby se skoncovalo se zaujatostí proti romským dětem a nepodporovaly se tak předsudky vůči této menšině. A jsou to již dva roky, co i Evropská komise zahájila vůči Slovensku řízení kvůli porušení evropské legislativy v otázkách diskriminace a segregace ve vzdělávání.

A Slovensko?

Již prý byl podle výtek Evropské komise změněn zákon a slovenské ministerstvo školství reaguje na kritiku prohlášením, že prý už pracuje na nápravě těchto „nedostatků“ a zlepšení panujícího stavu. A ministerstvo školství prý podle svých slov dokonce průběžně podniká aktivní kroky, jež jsou ještě významnější, než Amnesty International a Evropské centrum pro práva Romů doporučují. Tedy mělo by se spíše říci požadují.

To vše jen proto, aby se slovenským Romům v základních školách lépe dařilo, aby nebyli na okraji společnosti, aby „byli vzdělanější“.

Protože, jak praví jakási výzkumná pracovnice Amnesty International Anna Blusová, je možné to postupnými kroky uskutečnit. I romské „lehce mentálně postižené děti“ lze podle ní zařazovat do běžných škol. Příkladem prý budiž Česká republika, kde už byla kategorie „lehké mentální postižení“ zrušena a takové děti do běžných základních škol rozestrkat lze. A funguje to…

V kteréžto chvíli se mi pomyslně otevřela kudla v kapse.

Protože na vlastní oči vídám, jak to „funguje“. A ač osobně nevinen, omlouvám se Slovensku. Za to, že jsme mu v tomto ohledu my Češi dáváni za vzor.

Když už něco, udělal bych z nás pro Slovensko spíše odstrašující příklad.