Publikované 28.02. 2019 o 05:14 
Počet komentárov:
Prevzatá kapitola z verejne dostupnej elektronickej publikácie na internete, v češtine a bez úprav, zdroje uvádzam.
Srdečne odporúčam priložené zdroje predovšetkým nevedomým politikom, potom tým ožiareným, preformátovaným a presvieteným Duchom mŕtvej skaly múru nárekov a kňazom všetkých denominácií v úcte k láskavej a obetavej službe svojim občanom zo všetkých svojich vedomostí, schopností a síl! 
Mier ??! Shalom ✡! Salam aleykum ☪️!
28.2.2019 05:14
——
Robin de Ruiter
Spoluautor Fritz Springmeier
Třináct satanských pokrevních dynastií
Konec svobody národů se blíží
II. díl
Kapitola 17
Nový antisemitismus
str. 73 – 76
Nejnovějším jazykovým novotvarem iluminátů je „nový antisemitismus“, což v praxi znamená, že každá kritika Izraele je antisemitská. Kanadský ministr spravedlnosti Irwin Coder ve své knize „Human right and the new Anti-Jewishness“ (Lidská práva a nový antijudaismus) z roku 2004 prohlašuje: „Zatímco klasický antisemitismus měl své kořeny v diskriminaci židovského náboženství, tkví nový antisemitismus v diskriminaci Izraelem reprezentovaného židovského národa.“
Profesorka Phyllis Cheslerová ve své knize „The New Anti-Semitism – The current crisis and what we must do about it“ (Nový antisemitismus – Dnešní krize a jak s ní musíme zacházet) píše: „Izrael je světové Židovstvo.“
Židovský spisovatel Norman Finkelstein říká, že klasický antisemitismus, týkající se židovského národa, již dávno nepředstavuje žádný akutní potenciál ohrožení; byl naopak nahrazen ‚novým antisemitismem‘.“153 Stát Izrael nyní zaujal místo židovského národa! Hlavní roli při tom hraje teze, že jakýkoli útok na židovský národ, tedy každá kritika Izraele, se považuje za „antisemitskou“.
Podle Rafaela Pataie nejsou pravidelné masivní kampaně zaměřeny na boj proti antisemitismu, nýbrž na využívání historických příkoří vůči Židům k podezírání a odsuzování každého, kdo se opováží kritizovat Izrael. „Kdykoli mezinárodní společenství vyzve Izrael stáhnout se z okupovaných území a vrátit je arabským sousedům, vytáhne se z pytle obušek ‚nového antisemitismu‘.“154
Jakákoli seriózní a důvodná kritika sionismu je odmítána jako „antisemitská“. Na celém světě jsou kritici démonizováni jako antisemiti. Dodnes bohužel mnozí zaměňují antisionismus s antisemitismem. Oba výrazy však mají velice rozdílný význam; přesto jsou všeobecně užívány, jako by byly vzájemně zaměnitelné.
Je pravda, že židovský národ mnoho vytrpěl.155 Dějiny židovského národa to jasně dosvědčují. To však ještě neznamená, že jisté židovské organizace jsou povznesené nad každou kritiku. Přesto bychom také neměli zapomínat, že ve všech organizacích i společenských hnutích jsou lidé dobré vůle, upřímně dbající o dobro svých bližních.
Sionismus je nevyhnutelně spojen s antisemitismem. Rabín Weiss to vyjádřil následovně: „Bez antisemitismu by sionismus nemohl existovat. Sionisté ustavičně tvrdí, že se antisemitismu obávají, přestože jsou to právě oni, kdo jej nechávají znovu ožívat. Kdyby antisemitismus skončil, udělal by totéž i sionismus. Sionismus žije z krve, prolévané Židy.“ Proto rabín Nežidy varuje jít ve stopách sionistů a svůj hněv promítat na Židy. Podle Weisse by to jen podpořilo věc sionismu. „Sionisté jsou v absolutně vyhrávajícím postavení,“ říká rabín. Když dostanou, co chtěli, vyhráli. Pokud toho nemohou dosáhnout, změní svou strategii a rozdmýchávají antisemitismus. Ten jim pak přináší podporu každého, kdo nechce být označen za antisemitu.“ V každém případě je pojem „antisemitismus“ sionistickou propagandou používán k ospravedlňování státu Izrael, konstatuje newyorský rabín závěrem.
Sionisté se stále znovu snaží odmítat jim činěné výtky z antisemitismu. Na druhé straně sami početní Židé obviňují sionisty ze závažných zločinů. Zakladatelé sionismu ve svých knihách zcela otevřeně popisují, jak by chtěli svůj vlastní stát založit: Budou sionismus podporovat tak dlouho, až Židům nezůstane jiná volba než uprchnout do Palestiny.
Například Theodor Herzl tvrdil: „Antisemitismus však Židům neuškodí; považuji jej za užitečné hnutí pro výchovu židovského charakteru.“156 Herzl spolupracoval se známými sionisty nejrůznějších odstínů. Tak například vyjednával s ruským ministrem vnitra Vjačeslavem von Plehwe, který organizoval pogrom Židů v Kišiněvu 6. dubna 1903. Již 19. května 1903, tedy pouze 33 dní po skončení zmíněného pogromu, zaslal von Plehwemu dopis, v němž ohlašuje svou cestu do Ruska. V té době bylo již všeobecně známo, že Vjačeslav Plehwe patří k největším tajemstvím v dějinách sionismu. Co asi tak mohlo spojovat bijce Židů Plehweho se sionistickým vůdcem Herzlem? Ten nám na to ve svém „Deníku“ odpovídá: „Antisemité budou našimi spolehlivými přáteli a antisemitské země našimi spojenci.“157
V knize „Der Judenhaß und die Juden“ (Nenávist k Židům a Židé, 1918) dr. Leo Wertheimer píše: „Antisemitismus je anděl spásy pro Židy, který se horlivě stará o to, aby zůstávali Židy. … Antisemité vytvořili židovské vědomí v mnoha Židech, kteří jimi nechtěli být.“158
Připomeňme si, co již zde zmiňovaný J. G. Burg ve své knize „Vina a osud“ k tomu píše: „Čím více příkoří musejí Židé ve světě zažívat, čím více jsou pronásledováni, tím lepší jsou šance sionistů.“159
Josua Goldmann je autorem věty: „Největší nebezpečí pro Židovstvo a židovskou jednotu představuje chybějící antisemitismus.“160
Dr. Arthur Ruppin soudí: „Nelze sice tvrdit, že pouze antisemitismus vyvolal sionismus, ale přinejmenším v Západní Evropě je antisemitismus nejlepším agitátorem pro sionistickou věc, a zánik antisemitismu by měl za následek zánik sionismu.“161
Již začátkem 20. Laurie Magnus psal o sionistech: „Jsou otcové moderního antisemitismu, i když předstírají, že s ním bojují.“
Podle rabína Yoisroela D. Weisse jsou v mnoha zemích přijaty protirasistické zákony, které obecně slouží k umlčení kritiků sionismu. „Sionisté se rádi skrývají za židovský národ a holocaust, a tím jsou sami nenapadnutelní.“162
Nezapomínejme však, že i v sionistických kruzích jsou lidé, věřící, že mohou konat dobro. Proto musíme odolat pokušení házet je do jednoho pytle. Vzájemné city bližních jsou stanoveny pouze Bohem; v jeho očích jsme si všichni jako lidé rovni bez ohledu na to, kdo a odkud jsme. Rasový antisemitismus nemá v pravém náboženství místo. Musíme se učit potlačovat v sobě negativní pocity jako nenávist a opovržení, a soustřeďovat se na pozitivní pocity jako je láska a naděje. Láska ke všem lidem a odpor ke všemu zlu má být základem našeho myšlení i jednání. Každý nespravedlivý předsudek k nějaké skupině nebo politické straně je nesprávný, každý zločin, bezpráví nebo lež jsou zavrženíhodné.
Závěrem je třeba ještě dodat, že pouze Hitler a sionisté vždy definovali Židy jako rasu. Bez toho by stát Izrael nikdy nemohl být zřízen!
Raphael Patai v „Britské encyklopedii“ z roku 1973 psal: „Poznatky antropologie ukazují, že navzdory rozšířenému mínění židovská rasa neexistuje. Antropometrická měření židovských skupin na mnoha místech světa prokázala, že se ve všech důležitých fyzických charakteristikách vzájemně velice liší.“
V rámci konference v Tripolisu nadhodil G. J. Neuberger otázku po židovské rase: „Kdo je Žid?“ a sám si odpověděl: „Ti (jsou Židy), kteří v souladu se židovským náboženským zákonem halacha přistoupili k židovství.“ Většina dnešních Židů není potomky Judy, nýbrž pouze přijali židovské náboženství. Díla všech proslulých židovských spisovatelů a historiků se shodují v tom, že Židé nepředstavují žádnou zvláštní rasu. Ani biologicky, geneticky, etnologicky nebo antropologicky netvoří jednotu. Nejsou žádné indicie, že by se u nich jednalo o potomky kmene Juda.
Ve vědecké studii proslulého genetika na madridské univerzitě Complutense a autora knihy „O původu Palestinců a jejich genetické souvislosti s ostatními středomořskými populacemi“, španělský profesor Arnaiz-Villena, rovněž potvrzuje, že Židé netvoří samostatnou rasu. Podle jeho studie neexistuje ohledně genetického původu žádný rozdíl mezi palestinským a židovským lidem; mají stejné předky. Mezi oběma národy stávající rivalita má příčinu v „kulturních a religiózní, ne genetických rozdílech“. Vydavatelka časopisu však nakonec podlehla nátlaku sionistické lobby, která označila článek za politicky tendenční a obvinila ji, že šíří „nevhodné náhledy“ ve věci palestinsko-izraelského konfliktu. Arnaiz-Villena na základě své studie o genetických rozdílech mezi národy Blízkého Východu odmítl celou ideologii sionismu. Jádrem problému skutečně je, že studie zpochybňuje představy o Židech jako rase, což muselo mít nežádoucí důsledky pro sionismus.
Vydavatelka časopisu později přiznala, že jí bylo vyhrožováno pro případ, že článek nestáhne. Akademičtí abonenti časopisu byli žádáni, aby sporné stránky z časopisu vytrhli a zničili. V dopisech všem knihovnám světa byl vznesen požadavek na fyzické odstranění článku z fondů. Po těchto událostech byl prof. Arnaiz-Villena vyloučen ze svazu spisovatelů. Na takové útoky někteří vědci, jako např. britský genetik sir Walter Bodmer a dr. Mazin Qumsiyeh z univerzity Yale vyjádřili Arnaiz-Villenovi svou podporu a protestovali proti brutální cenzuře vědecké práce. Jeden z jeho vědeckých kolegů věc komentoval následovně: „Je to opravdu velice smutné!“
Skuteční potomci kmene Juda přestali existovat již před mnoha stoletími. Žid je osoba, příslušník židovské víry, judaismu. Nositel ceny Německého knižního obchodu (2007, Saul Friedländer, prohlásil: „Každý se může konverzí stát Židem. Je to osobní rozhodnutí.“163
——
Vysvetlivky pod čiarou
153 Srv. Norman Finkelstein, Dogreden van het antisemitisme. Israel, de VS en hat misbruik van de geschiedenis, Amsterdam 2006, 38.
154 Cit. podle Rafaela Pataie, in: Encyclopaedia Britannica, díl I, 1960, 84.
155 Zde je třeba dodat, že zmíněné utrpení Židů jako kupř. pogromy a podobně, byly obvykle jen důsledkem strašných zločinů Židů, které sami na národech napáchali! Židé, tvrdošíjně odmítající uznat Krista za skutečného Spasitele, již před mnoha staletími začali skrytě a pokrytecky tu nejstrašnější, nejtotálnější a nejkrvavější válku, a přitom byli vždy ještě tak cyničtí, že spouštěli hrozný pokřik a kvílení vždy, kdy se jim náboženství a národy legitimně bránily, Židy za prokázané zločiny trestaly a omezovaly jejich svobodu ve snaze zamezit jim páchat ještě větší škody; pozn. editora.
156 Theodor Herzl, Tagebücher (Deníky), Berlin 1922.
157 Cit. podle Franze Scheidla, Israel. Traum und Wirklichkeit, Wien 1962,18.
158 J. G. Burg, 32.
159 Během 26. shromáždění Světového sionistického kongresu 30. 12. 1964 v Izraeli; cit. podle Franze Scheidla, 28.
160 Laurie Magnus, Aspects of the Jewish Question, London 1902, 24.
161 Arthur Ruppin, Die Juden der Gegenwart (Židé současnosti) Köln 1911, 278.
162 Rabín Yisroel David Weiss v teologické přednášce na mezinárodní konferenci o autentickém zkoumání dějin a svobody projevu (International Conference on Authentic Research and Freedom of Search) v červnu 2002 ve Washingtonu.
163 Frankfurter Allgemeine Zeitung ze 14. října 2007.
Robin de Ruiter
Třináct satanských pokrevních dynastií
Příčina tolika bídy a zla ve světě I. díl
Pravda, ktorá zmení celý svet čím transformuje ľudské poznanie a zbaví nevedomosti, chorôb a utrpenia.
Top za 7 dní
Najnovšie z HS
Najčítanejšie z HS
0.0°C
.jpg)
.jpg)
