Tak prý je Řecko po Bulharsku a Rumunsku třetí nejchudší zemí Evropské unie (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/reky-zasahla-chudoba-zachrannym-balickum-navzdory/r~5ee3f0c8f9db11e694440025900fea04/). Loni prý mělo více než 22 procent jeho obyvatel (skoro dvojnásobek ve srovnání se začátkem ekonomické krize v roce 2008) cosi statistickým úřadem Eurostat zvané „vážné materiální problémy“, nezaměstnanost sice klesla, ovšem pouze na stále ještě hodně nezáviděníhodných 23 procent, tisíce podniků musely být uzavřeny a mnozí Řekové žijí či spíše jenom přežívají pod hranicí chudoby, jež v zemi činí 370 eur měsíčně.
Mnozí z Řeků nemají ani na zaplacení elektřiny a jsou odkázáni na příděl potravin či nevalné stravování v charitativních vývařovnách. Tisíce jich žijí jen díky darovanému jídlu, aténská potravinová banka nyní registruje více než 26.000 lidí, o dvacet tisíc víc než v roce 2014.
Díky první finanční injekci v roce 2010 nedošlo k řeckému státnímu bankrotu, Řekové dostali půjčky v řádech miliard eur, ovšem ani to nepomohlo. Země se navzdory pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu nevzchopila a již sedm let od první finanční injekce od Evropské unie tam trvá hospodářská krize.
Tamní vláda musela opakovaně ustoupit požadavkům věřitelů a kývat na jejich podmínky, škrtat ve výdajích a provádět úsporné reformy, ovšem přesto tamní premiér Tsipras opět žádá věřitele o shovívavost a lepší podmínky, protože většina nových půjček stačí leda tak ke splácení starých dluhů. A řecká vláda je přitom tlačena mezinárodními organizacemi k tomu, aby zesílila boj s chudobou a nerovností.
Dávno na tom není nic nového. Dávno o této situaci dobře víme v celé Evropě, ba snad i na celém světě. Jak se ti Řekové mají špatně. Jak si před lety žili nad poměry a když pomyslná bublina splaskla, nezbylo jim než ohnout hřbet před všemi, komu dlužili a dluží nebo kdo jim eventuálně ještě byli svolni půjčit nějaké ty peníze na přežití. S notně nevalnou nadějí na návratnost, natož pak zisk. Již dávno je Řecko známé jako evropský chudák.
A zatímco se v Řecku odehrává výše zmíněné, zatímco tamní lid strádá, česká realita je jiná (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ekonomove-varuji-progresivni-dan-ohrozi-rychly-rust-mezd-a-m/r~e81d7752f9ad11e69aec0025900fea04/). Čeští vládní sociální demokraté už zase slibují státním zaměstnancům zvyšování platů, polepšit si mají vojáci, policisté, zdravotníci, učitelé, hasiči, sociální pracovníci i zaměstnanci v kultuře, premiér vzešlý z této strany co nevidět navrhne další zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku a ze stejné strany pocházející ministryně práce a sociálních věcí dokonce mluví o tom, že se prvního přilepšení k platům dočkají státní zaměstnanci možná už v polovině letošního roku. Ministr kultury plesá, že by měly letošní platy v kultuře vzrůst o 36 procent ve srovnání s rokem 2013, s přilepšením chudákům podhodnoceným státním zaměstnancům souhlasí i ministr financí, reprezentující ANO. A nazloben je pouze ministr vnitra, jemuž se nelíbí, že příslušníci bezpečnostních složek nedostanou přidáno tolik, kolik by si podle jeho názoru zasloužili.
Spolu se sociální demokracie a komunisté zasazují i o to, aby důchodci a děti do osmnácti let věku od příštího roku méně dopláceli za léky, podle vládní novely o veřejném zdravotním pojištění by měli tito ročně doplácet nanejvýš tisíc korun namísto dosavadních dvou a půl tisíce, důchodci nad sedmdesát let věku dokonce jen pět stovek (https://www.denik.cz/z_domova/nemocni-duchodci-a-deti-budou-mozna-mene-doplacet-za-leky-20170222.html). Což by mělo stát systém veřejného zdravotního pojištění asi 440 milionů. A týkalo by se to všech zmíněných, ty s vysokými příjmy nevyjímaje. A jedna z komunistických poslankyň si dokonce přisadila, že jsou v tíživé sociální situaci nejen děti a důchodci a tak by takzvaní „potřební“ dokonce neměli platit doplatky žádné.
A těch další slibů, co ještě padly, je! Protože na to Česká republika má. Ač její státní dluh, činící momentálně šesticifernou sumu na každého občana, roste rychlostí přes dva tisíce korun za sekundu (https://www.verejnydluh.cz/).
Česká republika si zkrátka takovou rozhazovačnou politiku může dovolit… Což byl ještě před nemnoha lety vlastně i řecký názor…