Varování v obrázcích

Publikované 25.02. 2017 o 15:28 |

Karma článku: |

Počet pozretí: |

Počet komentárov: 0

Kdysi byla Evropa plná států, které měly jedno společné. A to to, že sice možná i měly leccos společné, ale přesto si každý z nich, jak se říká, „hrál na svém vlastním písečku“.

Některé z evropských států se kamarádily více, některé méně a některé možná skoro ani ne, některé spolupracovaly a některé si na sebe navzájem brousily zuby. Musely sice vedle sebe žít, ale každému šlo hlavně o to jeho. O to, aby se hlavně on sám, tedy jeho vlastní lid, měl.

A aby to bylo možné, měl každý z evropských států mimo jiné i svou vlastní měnu. A kolik jenom těch měn bylo! Jen jejich nepatrný zlomek jsem tu pro vás zachytil.

Pak se však „hnuly ledy“ a nyní už je všechno jinak. Mnoho států už předalo nejednu ze svých pravomocí do společných rukou. Jež nejednou až tak docela společné nejsou. Protože všichni jsou si sice rovni, ale někteří jsou si přece jenom tak jaksi „rovnější“.

A měny, jež dříve mnohé země měly, zmizely v propadlišti dějin. A na jejich místo nastoupila společná měna. Euro.

Měna, jež měla být požehnáním. Čemuž mnozí i uvěřili. Ač už od samého počátku naznačovaly obrázky na nových společných bankovkách, že…

Hádejte, co mne při pohledu na všechny ty peníze napadlo!

Že na mnoha dřívějších bankovkách evropských zemí byly vyobrazeny nějaké ty budovy. Jež byly nakonec nahrazeny… evropskými mosty.

A je dost možná smutné, že už tehdy leckoho třeba nad těmi řeckými nenapadlo, že je v oněch obrázcích skryté temné varování.

Že lidé z leckterého státu EU skončí po oné finanční změně dříve či později namísto svých rozličných budov v nejednom případě…

… „pod mostem“.

A budou se za svou budoucnost moci akorát tak modlit.

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidla preštudovali a porozumeli im.

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.