Zasloužil by pochvalu, kdyby…

Tak nám má v Evropě vzniknout nová armáda. A nemá to být armáda ledajaká. Už v září loňského roku totiž neblaze proslulý předseda Evropské komise Juncker vystoupil s oznámením, že chce vytvořit rádoby „armádu“ dobrovolníků, kteří by byli v záloze a čekali na příležitost jít někam někomu pomáhat.

Nová „armáda“, panem Junckerem zvaná Evropský sbor solidarity, by měla v průběhu tří let nabrat asi 100.000 dobrovolníků ve věku sedmnáct až třicet let, kteří by měli být připraveni kdykoliv vyjet do míst, kde to hapruje, a tam pomáhat (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/eu-verbuje-dobrovolniky-do-zalohy-kdyz-bude-potreba-vyjedou/r~4981cca2e2f011e68ea50025900fea04/).

Mělo by jít o mladé lidi, kteří by byli nejprve proškoleni, jak pomáhat v krizových situacích, aby posléze nebyla jejich případná pomoc v neznámých místech spíše přítěží, a pak by se z nich měli stát ti, kdo by měli pomáhat především v případech humanitárních či přírodních katastrof.

Pokud jich pak bude třeba, má jim Evropská komise platit ubytování, stravu, cestovné, pojištění a kapesné. A oni mladí dobrovolníci za to mají na oplátku pomáhat tam, kde to je nejvíc potřeba.

Pan Juncker už se svým nápadem „slaví první úspěchy“. Rozpočet na tyto účely pro celou Evropu se letos ve srovnání s loňským rokem zvýšil o čtyřicet procent, jenom samotná Česká republika na to letos dostane 2,3 milionu eur, což má umožnit nasazení možná až dvou stovek Čechů, a zájemců se prý od loňského prosince zaregistrovalo už deset tisíc.

Až potud lze panu Junckerovi a jeho nápadu s onou „armádou“ jedině tleskat. Protože proškolit v předstihu dobrovolníky, kteří by byli v případě potřeby efektivně nasazeni dejme tomu při zemětřeseních a záplavách, kteří by byli připraveni na pomoc v oblasti dejme tomu stavebnictví nebo zdravotní péče…

… to je bohužel něco docela jiného než to, co následuje. A za co už panu Junckerovi v žádném případě netleskám.

Protože ona „armáda“ dobrovolníků v záloze je verbována pro čtyři tisícovky často neblaze proslulých neziskových organizací, a mezi její další úkoly má patřit i (nebo dost možná především) vzdělávání, sociální začleňování a integrace uprchlíků. Mladí lidé mají být náležitě „proškoleni“, aby je Evropská unie mohla povolat při řešení uprchlické krize do služby, mají být „proškoleni“, aby uměli žít i v zahraničí s lidmi z „odlišného kulturního prostředí“.

A má jich být podle pana Junckera hodně.

A tak Evropa buduje „armádu“. „Armádu“, která má pomáhat, když někde dojde k neštěstí… a která má naopak zároveň napomáhat tomu největšímu neštěstí, jež v posledních letech Evropu postihlo.

Má se na evropské náklady sehnat stotisícová „armáda“ mladých lidí s patřičně „vymytými mozky“, která bude pomáhat. Ale často někomu jinému než našim lidem, kteří si tuto nejednou nechvalnou pomoc ještě prostřednictvím EU zaplatí. Někomu, na koho by bylo žádoucí nasadit raději daleko jinou armádu. Tu bez uvozovek.