Nic proti boji proti znásilňování žen. Nic proti tomu, že by se tyto neměly stávat oběťmi sexuálně motivovaných útoků. Ale přece jenom…
Přece jenom to z mého úhlu pohledu už leckde přehánějí. Aktuálně kupříkladu ve Švédsku (https://www.euportal.cz/Articles/18333-novy-zakon-pohlavni-styk-muze-se-zenou-bude-mozny-pouze-po-jejim-pisemnem-souhlasu-ne-fakt-si-nedelame-srandu-.aspx?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk).
V této severské zemi prý byl přijat zákon o „sexuálním souhlasu“, jenž začne platit od července příštího roku.
Podle tohoto zákona má být pohlavní styk muže se ženou možný, a to i v manželství, pouze tehdy, dá-li k němu žena výslovný souhlas. Přičemž se doporučuje, aby byl tento souhlas v písemné podobě; to pro případ eventuálních následných sporů.
Muži má pak hrozit obvinění ze znásilnění i tehdy, když to jeho partnerka sice neodmítne, ale ani nevyjádří výslovný souhlas. Ani fakt, že takový muž bude loudit bez pohrůžek nebo fyzického násilí, ho před trestem neochrání.
Muži tak prý budou muset aktivně usilovat o souhlas ženy. A nedostanou-li ho, budou muset rezignovat na jakékoliv další pokusy.
Dočetl jsem se to a… nemohl jsem se nezatetelit radostí nad tím, že jsem svá tu více a tu méně mladá léta prožil již dávno a v úplně jiné zemi. Protože když jsem se tak trochu probral svými hříšnými vzpomínkami…
Kolikrát bych to jenom musel oželet, nemaje právě po ruce kus papíru nebo nenalézaje své pero!