Možná si – jste-li starší – na onu primitivní figurku z našich televizních obrazovek ještě vzpomenete. Protože doby, kdy se tato v televizi objevovala, sice dávno zmizely v pověstném propadlišti dějin, ale přesto ještě nestačily úplně upadnout v zapomnění.
Pan Vajíčko – jak je nám starším známo – uváděl televizní reklamy v dobách, kdy takřka na nic nebylo třeba reklamu dělat. Spíše byl vhodný leda tak k zaplácnutí nevyužitého prostoru ve vysílání, k smíchu anebo k zlosti. To podle toho, jak se to vezme.
Pan Vajíčko nám za minulého režimu:
- Vnucoval věci, které nikdo nepotřeboval a nechtěl.
- Propagoval něco, co by lidé třeba i tuze chtěli, ovšem nebylo to pro obyčejné prosťáčky vesměs k mání. Snad jen vyvolení se k tomu dostali a prezentovalo se to snad jedině proto, abychom vypadali mediálně zajímavější.
- Zřejmě měl ukazovat navenek, jak skvěle se máme, i když jsme se vůbec neměli.
- Sliboval nám kupříkladu (https://www.youtube.com/watch?v=Kv1-w9uqHYM&list=PL0FFD6D746ADFE7E1&index=12) vrácení síly, v které logicky nikdo nevěřil, duševní klid, lepší start, sladký život, koniny jsoucí učiněnou sázkou do loterie, i leccos, co pěkně smrdí.
A dnes nám slibuje… vlastně totéž. Jeho současný kolega. Učiněný postsocialistický pan Vajíčko. Pan Sobotka.
No nepřipadnou vám ti dva podobní si jako vejce vejci? Jen u toho prvního je temno v hlavě vidět už na první pohled.