Kdo je pozadu?

S Jižní Afrikou máme (pochopitelně mimo lecčeho jiného) pár až překvapivě podobných skutečností vztahujících se k minulému až tomuto století.

V témže roce, kdy tam zavedli apartheid, třeba u nás pro změnu uchopili moc komunisté. A na obojím sice hrstka lidí vyhrála, ale daleko více jich na to doplatilo.

Nakonec jsme to však přesto dotáhli do unií, pouze s tím rozdílem, že my do Evropské a oni do Africké.

Mezi tím pochopitelně musely jak komunistický režim, tak apartheid padnout. A padly.

Jejich diktatura menšiny skončila až o řádově pět let později než ta naše. Jsou tedy o několik let za námi.

Což tam podobně jako já můžete při své návštěvě vidět na vlastní oči.

Jsou pozadu, a proto tam uvidíte i to, co u nás už neuvidíte.

Občas tam sice stejně jako u nás vybízejí k udávání, ovšem netýká se to tak významných témat, jako je třeba účtenková loterie, ale jen docela obyčejného nedostatku pitné vody.

Na této limonádě sice varují spotřebitele před tím, že je s bublinkami a tudíž by mohla vypěnit, ale podobná banální varování tam na rozdíl od nás moc často nenajdete. Spíše je to výjimka, která mě přiměla užasnout, že už to mají i tam.

Jsou schopni si tam vyvěsit klidně i do výlohy obchodu seznam hledaných kriminálníků včetně jejich stručných osobních údajů, čímž logicky znemožňují jejich ochranu; a všem je to jedno.

Klidně si troufnou i napsat, že si mají lidé nejen královsky žít, ale taky současně musí pracovat jako otroci.

Trafika si ke své venkovní reklamě klidně zneužije i nevinou kočičku a ochránci přírody, jichž je v JAR plno, mlčí a tento obraz týrání zvířete tolerují.

Škola si klidně na bilboardu oznámí veřejnosti, že do jejích prostranství vstupuje na vlastní riziko každý, nikoliv jen učitelé. A mají to za normální.

Nejednou i přímo na ulici uvidíte reklamu na doktory a zubaře, kteří vás ošetří sedm dní v týdnu, a to u nich ani nemusíte být objednaní. Namísto abyste jako u nás obíhali a sháněli, zda a kde se vás vůbec milostivě ujmou.

Leckomu tam stojí za to, aby si třeba i na vlastní zeď vyobrazil bývalého prezidenta. A pokud je mi známo, zastánci téhož prezidenta pro změnu neprotestují, když to třeba vypadá, že je tento prezident (zase) za mřížemi.

Stánkaři tam obchodují a obchodují… a představte si, že od nikoho z nich nedostanete účtenku s číslem elektronické evidence tržeb. Ani od těch, co přímo z chodníku prodávají pomeranče a zelné hlávky.

Nejen, že vám tam leckde zakážou kouřit, ale pro změnu vám taky jednoznačně oznámí, kde kouřit smíte.

Zkrátka jak říkám – jsou pozadu.

Jen mě tak napadá…

Nejsme náhodou pozadu my a nikoliv oni? Aspoň tedy co se podobných „prkotin“ týká?