Možná máte ještě v živé paměti migrační krizi, kterou Evropa před několika lety zažila. A kterou nezvládala navzdory tvrzením německé kancléřky, že se to zvládne. V Sýrii prý byly vyhnány zástupy lidí ze svých domovů, k nim se přidaly spousty lidí z dalších asijských a afrických zemí, toužící po snadnějším životě v Evropě, a byl tu hodně ožehavý problém.
Přes naši zemi většina migrantů naštěstí jenom prošla. A nakonec se jí tito raději i vyhýbali, protože u nás byli zadržováni ve snaze ověřit jejich identitu a oprávněnost touhy po azylu. I když je jasné, že pro ně bylo důležitější něco jiného. Peníze. Náš sociální systém jim toho nenabízel tolik jako ty západoevropské. A tak putovali takoví migranti dál. Ti syrští hlavně s odůvodněním, že je u nich nebezpečno a že by byli doma v ohrožení ze strany Asadova režimu.
Před pár dny tento režim v Sýrii padnul. A dalo by se tedy očekávat, že se Syřané začnou z ciziny vracet domů. Ale jenom bláhovec by tomu věřil. Protože se ukazuje to, co nám Čechům bylo jasné už tehdy. Že jdou ve skutečnosti takoví lidé hlavně po penězích. A nejde jim jen o bezpečnost, kterou by jim tehdy mohly nabídnout i neatraktivní tranzitní země.
Dnes tak můžeme vidět realitu třeba v Dánsku. To v současnosti dokonce nabízí, že dá 27.000 eur každému Syřanovi, který se od nich vrátí domů. Přijali takové migranty, živili je a teď jsou jim dokonce ochotni platit za jejich návrat.
A jak to vypadá? Začátkem letošního roku žilo v Dánsku asi 45.000 přistěhovalců syrského původu, z nichž většina nepracuje a nepřispívá sociálnímu systému. A proto je jim Dánsko ochotné dát zmíněné peníze, jen aby odjeli. Pro stát je to výhodnější, než je živit.
A to mi připadá hodně smutné. Nejen že Dánsko (a nejen Dánsko) živí dlouhodobě ty, kdo nic neumí nebo se jim nechce nic dělat, ale nakonec jim z vděčnosti, pokud se milostivě vrátí domů, ještě dá peníze, na které musí třeba Čech s těžko dosažitelným průměrným platem pracovat jeden a čtvrt roku. A běžný člověk ještě déle. A na Slovensku to bude sotva výrazně lepší.
Inu, chudáci Syřani. Nebo že by ne?