Ekonomika prý není to hlavní, jakkoliv se nám to různé strany (nejen) v předvolebním klání snaží namluvit. Nejdůležitější prý nejsou peníze ani jiné hmotné statky, nejdůležitější je život samotný.
Tak to v předvolebním materiálu, jenž mi byl vhozen do poštovní schránky, tvrdí kupříkladu Robert Huneš z řad KDU-ČSL. Jenž se prý denně setkává s umírajícími lidmi a často na toto téma i s leckým hovoří.
A díky tomu si troufá pranýřovat ty, kdo se v České republice přiklánějí k povolení euthanasie. Tedy milosrdné smrti.
Těmi, kdo euthanasii podporují, jsou podle zmíněného politika především mladí lidé a lidé, kteří buď se smrtí nemají zkušenost, nebo je tato jejich zkušenost negativní. Tací jsou pro to, aby byl umírajícím našincům umožněn předčasný odchod ze světa.
Což zmíněný politik odsuzuje. Třeba proto, že podle něj v Holandsku, jež euthanasii dlouhodobě nabízí, zaznamenali již tisíce podobných usmrcení, o něž sami umírající nepožádali, tedy vlastně zabití pacientů.
Nemáme prý v žádném případě euthanasii podporovat. Protože pro tuto není důvod. Existuje k ní prý totiž alternativa v podobě kvalitní péče o umírající, jež takovým umožňuje dočkat se důstojně přirozené smrti.
Těm, jimž se „už nechce žít“, nemáme jejich odchod ze světa usnadňovat, nemáme je zabíjet nebo jim umožňovat spáchat asistovanou sebevraždu. Zabíjení lidí namísto poskytování kvalitní péče těmto nemáme akceptovat. A nikdo si na tomto tématu nemá ani budovat politickou kariéru. Protože máme moderní paliativní a hospicovou péči. Nemáme „utracovat“ slabé a nemocné, což je „civilizační prohra společnosti“.
Máme…
Co vlastně máme?
To už onen politik jaksi otevřeně nepřiznává. Že máme být „humánní“ tím, že budeme do nevyléčitelně nemocných a trpících třeba ládovat vysoké dávky prostředků tlumících bolest, zfetovávat je, aby jim bylo na tomto světě snesitelně. Že máme udržovat při životě i ty, kdo fungují jen díky přístrojům a už nikdy neuvidí jsa „ležáky“ slunce na obloze a krajinu vůkol, ty, kdo nefungují a už nikdy fungovat nebudou. A kdo prý budou na tomto světě rádi, nadopujeme-li je a budeme jim láskyplně tvrdit, jak je jejich život krásný.
A jestli se to snad někomu nezamlouvá, ať se nechá sprovodit ze světa sám, amatérsky. Dříve, než se třeba stane pouhým kusem masa ve vlastních exkrementech, jemuž sotva někdo humánně nalže, že je život krásný.
Protože usnadnění a zpříjemnění smrti z rukou lékařů prý nesmíme dopustit. Říká zmíněný politik.
Jemuž se vlastně ani není co divit. Protože je současně i… ředitelem hospice, tedy zařízení určeného pro umírající.
Povolením milosrdné smrti pro umírající by přece přišel o kšeft.