20. července 1944 byl, jak je všeobecně známo, spáchán atentát na Adolfa Hitlera (https://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Hitlera_z_20._%C4%8Dervence_1944). Tento pokus byl zorganizován odpůrci jeho režimu především z řad armády s cílem provést po tomto státní převrat a následně vyjednat mír se západními spojenci.
V tomto případě šlo nezpochybnitelně o jeden z vrcholů německého protinacistického odboje. Jenž se ale shodou okolností nevydařil. Bomba prý byla příliš malá, na místě činu byla tlaková vlna menší, než by byla v původně předpokládaném betonovém bunkru, a navíc byla aktovka s náloží možná i posunuta a masivní dubový stůl vytvořil zábranu. Hitler tedy přežil a více než dvě stovky lidí tento pokus odskákaly trestem nejvyšším. O počtech životů, jež stálo následně pokračování války, ani nemluvě.
Tolik anály z oněch dob.
A dnes?
V německé armádě máme skandál (https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/437268-skandal-v-nemecke-armade-vojaci-chystali-utoky-na-politiky-a-chteli-je-svest-na-migranty.html). Její vojáci prý totiž chystali útoky na vysoce postavené politiky a jiné veřejně činné osoby, angažované v uprchlické politice, jež chtěli následně svést na migranty. Na „černé listině“ měli být třeba i bývalý prezident Joachim Gauck nebo ministr spravedlnosti Heiko Maas. Skupina pachatelů už měla i zbraň a horu munice z armádních zásob.
Ovšem opět to nevyšlo. A to nikoliv proto, že nadřízení jednoho z pachatelů věděli o jeho extremistických názorech už od roku 2014. Protože všechna německá kasárna mají projít patřičnou kontrolou teprve nyní.
Poté, co po již dříve zatčené dvojici, chystající onen čin, zatkli v těchto dnech i dalšího podezřelého vojáka (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-nemecku-zatkli-dalsiho-vojaka-podezreleho-z-pripravy-utoku/r~f11299f434aa11e7a4f4002590604f2e/).
Takže to atentátníkům zase nevyšlo.
A nyní nezbývá než doufat, že „ti tam nahoře“ nakonec dostanou alespoň na poslední chvíli rozum a začnou činit moudřejší rozhodnutí než doposud. Tedy že jednou kvůli důsledkům panující migrační krize a vítačství některých (nejen) německých politiků nebudeme opět litovat, že to nevyšlo.
Stejně jako v onom dávném případě s Hitlerem.