Jak praví staré české lidové (a tudíž poněkud obhroublé, což omlouvá užití těchto slov) moudro, „blbej kdo dává, blbější kdo nebere“. A proto nemívám nic proti tomu, když mi někdy někdo něco dá. Ovšem existují i výjimky. A jedna z takových se objevila právě nyní.
V Česku se rozjíždí předvolební kampaň a ani vládní sociální demokraté nezůstávají stranou. A už to rozjíždějí. A je mi smutno z toho, kdo se je v tomto ohledu ochoten též angažovat a jakým způsobem (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cssd-rozjizdi-hrnkomanii/r~f816212015e811e7b7fa0025900fea04/).
Nedaleko od mého bydliště mám obchod řetězce Billa. Jenž, jak mne v této souvislosti napadlo, ze mne má udělat (de)Billa.
V tomto obchodě dříve slavili u zákazníků nebývalé úspěchy se sbíráním bodů, za něž si jejich zákazníci mohli dopřát coby dárek hrnky s Disneyho postavičkami. A když to na lidi zabralo…
… budou se prý tamní prodavači svých zákazníků od nynějška nejenom ptát, zda sbírají body, ale také zda volí právě sociální demokraty. Pokud zákazník dvakrát odpoví, že ano… dostane samolepky odpovídající ceně nákupu a ty po získání jejich stanoveného počtu smění u pultu za hrnek s tváří některého z vysoce postavených politiků sociální demokracie.
Jmenuje se to „Oranžová hrnkomanie“ a má to být úspěšná volební taktika, protože prý Češi milují takzvané emocionální odměny. A jsou dokonce ochotni utratit nemalé peníze, jenom aby dárky tohoto typu získali. Vždyť jenom v případě výše zmíněných hrnků s Disneyho postavičkami byl tak velký zájem, že došly ještě dřív, než si je stačili všichni zákazníci za nasbírané body vyměnit.
A tak se, prý podle rady amerických poradců české sociální demokracie (o nichž jsem již psal dříve v jiném článku), objeví na pultech Billy hrnky s politiky ČSSD. Zatím s některými, později však prý mohou přibýt i další podle svých preferencí. A ti z kupujících, kteří po volbách přinesou nejen nasbírané samolepky, ale i všechny hlasovací lístky kromě ČSSD coby důkaz, že sociální demokraty skutečně volili, dostanou dokonce i hrnky od vyobrazených politiků vlastnoručně podepsané.
Polovinu ceny těchto hrnků má zaplatit onen obchodní řetězec, polovinu zmíněná zviditelňující se politická strana. Plus prý – ale to jen tak na okraj – sociálně-demokratický premiér Sobotka Bille za zmíněné počínání slíbil, že na ni nebude na rozdíl od jiných obchodníků tlačit, aby svým zaměstnancům zvýšila platy.
Manažeři Billy se prý sice zprvu obávali, že tato „hrnkomanie“ může ohrozit apolitičnost jejich firmy, ale nakonec souhlasili. Protože je to prý jedinečná a možná i neopakovatelná příležitost, jak přilákat do svých provozoven jakési „městské liberály“. A kšeft je kšeft.
Opomenu nyní fakt, že mi to zavání komunistickými totalitními praktikami. Kdy měl člověk veřejně říkat, že podporuje tu „jedinou správnou stranu“ nebo dokonce dokládat, že volil tu a žádnou jinou.
Opomenu i v podstatě skrytou formu korupce, spočívající v tom, že zatímco u jiných obchodníků chce tato politická strana, aby zvyšovali svým zaměstnancům platy, u Billy nabízí – jak zaznělo – protislužbičku v tom, že jí dá v tomto ohledu pokoj.
Opomenu i to, že jsou to právě sociální demokrati, kdo chtějí ždímat stále větší daně z podnikatelů, a tudíž se asi manažeři Billy zbláznili, když se uvolili tuto stranu ještě propagovat.
Ať si dělají, co je jim libo.
Ale ať rozhodně nepočítají s tím, že právě do tohoto obchodu budu chodit nakupovat. Protože je mi třeba líto prodavaček, které bych po povinném dotazu, zda volím ČSSD, poslal do… nelichotivě znějící části těla. Nebo proto, že nesbírám Mimoně ani (Š)mouly a nehodlám tak činit ani v případě sociálních demokratů.
Nebo proto, že netrpím bulimií. A vzhledem k tomu, co tato strana v Česku páchá a po volbách ještě touží páchat, bych se při pití kávy z takovéhoto „dárku“ ráno co ráno pozvracel.