Jestli přijdou, vrátím jim to

Tak prý už zase budou otravovat našince. Nejbližšími dny počínaje a 28. květnem konče budou statistici a speciálně vyškolení tazatelé zase jednou lézt až k našim dveřím a vyzvídat, jak je to s našimi rodinami, výší platu, půjčkami a dluhy, zda máme auto, jak je vybavena naše domácnost, kolik platíme za energie a bydlení a tak dále. Prostě budou zkoumat naše životní podmínky.

A pak budou naše domácnosti porovnávat s ostatními domácnostmi v Evropské unii.

Je prý totiž potřeba získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavenosti domácností a pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob, které ve vybraných bytech žijí.

Podle toho nám prý pak vypočítají ukazatele peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. A podle toho prý bude následně zaměřena sociální politika státu v otázkách nezaměstnanosti, sociální péče, daňového systému a podobně a budou podle toho hodnoceny dopady přijatých opatření.

O tom, kdo konkrétně bude zkoumán, rozhodne počítač, a zjišťování osobních údajů má být anonymní, takže se prý netřeba bát zneužití citlivých údajů. Nikdo kromě konkrétních statistiků se tak o nás jmenovitě údajně nedozví, jak jsme na tom v tom, co má z výzkumu vyplynout. Tedy zda dokážeme zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc korun (při výzkumu před třemi lety v přepočtu cca. 350 euro), zda si můžeme každý druhý den dovolit jíst maso, drůbež nebo ryby či jejich vegetariánské náhražky, zda máme na to, abychom dostatečně vytopili svůj byt, dopřáli všem rodinným příslušníkům aspoň týdenní dovolenou mimo domov, zda vlastníme pračku, barevnou televizi a telefon, používáme osobní auto a jsme schopni platit náklady spojené s bydlením a splácet ostatní půjčky, úvěry nebo leasing.

V článku https://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi-zivot-v-regionu/2017-03-07-dobry-den-jsem-ze-statistickeho-uradu-prisel-jsem-zmerit, jenž mi tuto akci připomněl, se sám autor netají tím, že je podobné počínání vlastně dost nedokonalé. Protože tento průzkum Evropské unie dejme tomu vůbec neřeší to, že každý člověk potřebuje něco jiného a že jej i něco docela jiného trápí. Tedy že někdo nemá či neužívá to či ono, protože to prostě nepotřebuje, nebo že někdo je nadmíru spokojen s tím, nad čím si jiný rve vlasy z hlavy. Jediným smyslem tohoto výzkumu je tak vlastně jenom utratit miliony eur za řadu čísel a údajů, které strádajícím lidem ani v nejmenším nepomohou.

A mně nezbývá než dodat to, co pravidelně při podobných průzkumech říkávám. Jestli budu mezi oněmi jedenácti a půl tisíci počítačem vybranými domácnostmi, na kladené otázky odpovím. Protože nehodlám platit pokutu za neúčast na tomto nesmyslu. Ale…

Náš stát touží opanovat internet a rozhodovat o tom, co je správné a co se zcenzuruje. A i já osobně jsem se už opakovaně setkal s tím, že jsem sice napsal pravdu, ovšem pravdu, jež se říkat nemá a již mi zcenzurovali. Nebo mi rovnou smazali celý blog. A v praktickém životě dnes a denně narážím na to, že ne vše, co vidím kolem sebe, „vidím, chápu a hodnotím správně“, že jsou věci, které nemám nebo přímo nesmím říkat.

A proto, budu-li do průzkumu vybrán, možná řeknu pravdu. Ale možná také ne. A možná vůbec ne. Bez ohledu na to, zda tím vylepším nebo pokazím českou statistiku v rámci Evropské unie. Protože když z vůle státu a „Evropy“ nejednou nesmím říkat úplnou pravdu jinde, proč bych měl tady a těmhle, že?

Ať si to pak páni cenzoři přeberou a poupraví sami…