Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.