Prvotřídní let 1

Všechno je v životě někdy poprvé. A někdy také naposled. A protože by měl člověk vyzkoušet ledacos, rozhodl jsem se tak učinit i já. A po letech dovolených v Jižní Africe, na které jsem létal pochopitelně vždy v ekonomické třídě, abych zbytečně neutrácel peníze, jsem se rozhodl zkusit i něco nového. Našetřil jsem si nějaké ty peníze a zkrátka se rozhodl zaletět si tam jednou pro změnu i v první třídě. Pochopitelně v té nejlacinější, která se nabízela, ne v něčem jako nabízejí ty nejluxusnější z aerolinek, ale přece jenom v první třídě. Tedy jako pán.

Pochopitelně jsem se na tu cestu hodně dlouho těšil. A to nejen na Jižní Afriku, na kterou se těším vždycky, ale tentokrát i na let. Protože už jsem v duchu viděl všechny ty přednosti, jež takový let v první třídě letadla nabízí. Žádné mačkání se se spoustou stejně chudých spolucestujících. Žádných řádově patnáct hodin sezení na minimálním prostoru v letadle, přestupy nepočítaje, po čemž bolí celé tělo, žádné problémy s tím, jak se úměrně mému tloustnutí stále hůř vejdu za sklopený stoleček, žádné čekání, až na nás chudáky dojde na letišti při nástupu řada. Jenom luxus, který se dá vidět třeba na videích na YouTube.

Během letošního červencového letu jsem tedy měl letenku „pestřejší“ než dříve. Business třídou z Prahy do švýcarského Curychu, odtud první třídou do jihoafrického Johannesburgu a odtud dál normální ekonomickou třídou do George, protože tam možná ani nic lepšího nelétá, na takové místní lince to zřejmě nemá ani smysl. A cestou zpět ekonomickou třídou z George do Johannesburgu, první třídou do německého Frankfurtu a odtud business třídou zpět do Prahy.

Lety ekonomickou třídou napříč Jižní Afrikou vám asi nemá smysl popisovat. Ty jsou všude ve vyspělém světě stejné a využil je každý, kdo někdy někam letěl. Jenom není tamní Airlink žádná nízkonákladová společnost, takže se člověk nedočká žádných dodatečných příplatků, může si předem online a bezplatně vybrat sedadlo a dostane tam i napít a najíst. I když se pochopitelně nedá očekávat nic extra, na letu trvajícím řádově hodinu a půl se vystačí s pitím a sendvičem. Víc by se nestihlo ani roznést, natož zkonzumovat. A proto tuto část letu prostě nebudu rozpitvávat. I když je kvalitní, o čemž nepochybujte. A raději se pustím rovnou do těch lepších nabídek, které už kdekdo z našinců nezná, protože na ně nemá nebo nechce zbytečně utrácet.