Pokračování
Na rozdíl od Londýna – Heathrow není ani přestup cestou zpátky v Istanbulu problémem. Odhaduji, že by se dal pohodlně zvládnout v řádu nanejvýš desítek minut. Při mezinárodním tranzitu se neprochází pasovou kontrolou a bezpečnostní kontroly tu probíhají vcelku svižně. A ani dlouhé čekání tu není problém, protože je na istanbulském letišti dost co vidět a mají tu i více kuřáckých teras, takže ani plíce nepřijdou k úhoně. Tedy klidně přijdou k úhoně. Jen by bylo příjemnější, kdyby tu Turci používali nějakou univerzálnější měnu než tu jejich, kterou si tu musí člověk na nákupy vyměnit ve směnárně. A když do Turecka necestuje častěji, co pak s jejími přebytky, že?
Jak probíhá výměna těchto peněz v letištních směnárnách, nevím. Nic jsem si tam nekupoval a spokojil se s tím, že jsem se na toaletě napil vody z kohoutku. Než jsem si pak přečetl nápis, že se tam nemá pít voda z kohoutku. Ale zatím tu pořád ještě jsem, tak to asi nebude nic dramatického. Kdesi v letištní hale jsem sice zahlédl i pítko na vodu, ale když jsem dostal žízeň, už mě ho nebavilo mezi obchody znovu hledat.
Při mé částečně loňské a částečně letošní cestě, tedy 23. prosince po trase Praha – Istanbul – Johannesburg – George a 31. prosince až 1. ledna na trase opačné, pak byl určitou nepříjemností i opakovaný časový posun. Žádný zvláštní problém, samozřejmě, ale přece jenom něco, na co je třeba myslet. Při příletu z Prahy do Istanbulu si přetočit ručičky hodinek o dvě hodiny vpřed, v Jižní Africe o hodinu zpátky a při opačném letu o hodinu vpřed a pak o dvě zpátky. Ale zase to mělo tu výhodu, že jsem tím pádem v letadle mezi Johannesburgem a Istanbulem měl hned tři Silvestry. Napřed ten istanbulský, o hodinu později jihoafrický, a ještě o hodinu později český. I když se přiznávám, že jsem tedy všechny tři zmíněné Silvestry prospal.
Ale zato jsem měl v Istanbulu vzhledem k výzdobě i na Nový rok Vánoce, o které jsem při letu tam přišel. I když vypadalo poněkud neobvykle, kolik se tu mezi vánočními stromky a další tradiční vánoční výzdobou promenovalo zahalených muslimek. Ale což – jiný kraj, jiný mrav. A proč by to tu neměli, když jsem se mohl o Vánocích v Jižní Africe potit v řádově pětatřicetistupňových vedrech, že?
Prostě jsou pro mě podle doposud získaných zkušeností Turkish Airlines a letiště v Istanbulu plně srovnatelné s nejlepšími evropskými aerolinkami. A až se naučí odbavovat i navazující lety jiných společností, stanou se bez problémů mojí jedničkou.
.jpg)
