Není už dávno nic neobvyklého na tom, že politici nejen že nerozumí všemu, ale nejednou nechápou ani to, co sami řídí. Že jsou figurkami, které byly jen zvoleny a potřebují mudrce, kteří by jim posluhovali.
A je smutné, pokud pak má takový neznalý politik asistenta, jenž je tak jaksi… nepříliš kompetentní, mám-li to říci slušně.
Jako je tomu třeba v případě jakéhosi Šimona Hellera, jenž se objevil se svými moudry v předvolebním propagačním materiálu KDU-ČSL. Strany, již v mých očích už dávno zdiskreditoval pan Kalousek, jenž z ní sice posléze odešel, když šla ke dnu, ale svým odchodem ji nespasil. Protože tam zůstalo zřejmě ještě dost a dost „panů Hellerů“.
Pan Heller je prý učitelem a současně asistentem poslance. A coby osoba, která „do toho vidí“, předstoupil ve zmíněném volebním materiálu před veřejnost, aby vysvětlil, jak zachránit upadající české školství.
A jsou to věru „moudra“! „Moudra“, z nichž je moudré vlastně jen jediné. A sice přiznání, že politické strany před volbami slibují učitelům pěkné peníze, jenže stát na to nemá a tudíž jde o nepodložené sliby, jež lze jen stěží i vyplnit.
Ovšem pan Heller přesto ví, jak na to. Jak učitelům zvýšit jejich almužny… totiž chtěl jsem říci platy… a kde na to vzít prostředky. Jak učinit, aby to, co je českým odborářským snem, nebylo úsměvným málem ve srovnání třeba i se Slovenskem, kde jsou na tom zaměstnanci školství ve srovnání se zbytkem společnosti podstatně lépe.
Není prý záhodno spoléhat jenom na státní rozpočet, jenž je na tom i bez skokového zvýšení platů ve státním sektoru před nadcházejícími volbami prachbídně. Protože peníze pro školství jsou i jinde. Existují i rezervy. I v resortu školství samotném.
Jak pan Heller praví, je dnes základní úvazek učitele v českých školách 21 vyučovacích hodin. A nezná prý učitele, který by odmítl dvě vyučovací hodiny týdně za 2.500 korun měsíčně. A kdyby tak každý učitel odučil týdně ne 21, ale 25 hodin, rázem by si polepšil o pět tisíc. A nemusel by shánět vedlejší příjmy mimo školství.
Jenže to prý nejde. Protože jsou ředitelé svázáni těmi jednadvaceti hodinami a nemohou tak učitelům nabídnout více vyučovacích hodin za více peněz. A když jim tuto možnost nemohou nabídnout, neseženou zkrátka na učitelské posty kvalitní lidi, za dnešní peníze jim to ti nejlepší dělat nebudou.
A to by se mělo změnit. Protože třeba v neblaze proslulé Kolumbii učí učitelé týdně čtyřicet hodin. A když to zvládnou tam, proč by i naši učitelé nesnesli více, že?
A pak je tu i další možnost, jak by si mohlo školství polepšit. Podle pana Hellera tráví čeští žáci ve škole příliš času, 32 až 33 hodin týdně. Kvalitní školy by prý vše nezbytné dokázaly žáky naučit i za kratší dobu… a i tím by se ušetřily peníze, jimiž by si učitelé mohli přilepšit.
A tak má školství začít hledat úspory u sebe a nespoléhat jen na stát.
Což je sice vzhledem ke stavu státních financí rozumná myšlenka, jenže…
… tím to rozumné v myšlenkových pochodech pana Hellera bohužel končí. Ve všem ostatním se tento prezentuje jako naiva či učiněný hlupák. Což by bylo u prostého člověka akceptovatelné; ale u poskoka pana poslance, prezentujícího politickou stranu na veřejnosti před volbami, už méně.
Protože co nápad pana Hellera, co jeho informace, to perla. Na jejichž vyvrácení nemusím být ničím vyšším než obyčejným učitelem základní školy s delší praxí.
Zajímalo by mne třeba už jenom to, kde vzal těch 21 hodin, je-li už po dlouhou řadu let běžný úvazek učitelů (vyjma prvních tříd) 22 hodin.
Dále by mne zajímalo, kde vzal těch dva a půl tisíce korun, je-li to v průměru na skutečně odučené hodiny i v mém případě víc než realita; a to jsem už s mnohaletou praxí téměř na platovém stropě, o němž si mohou méně pokročilí učitelé nechat akorát tak zdát. Nebo už snad v českém školství nepracuje nikdo s kratší praxí než čtvrtstoletí?
A to už v této souvislosti ani nemluvě o tom, že tu už takový „experiment“ v minulosti byl, tuším že za ministra Vopěnky. Kdy učitelům přidali šest procent na platu a spolu s tím jim o deset procent prodloužili přímou vyučovací povinnost… a zanedlouho z toho zase hezky rychle vycouvali, protože nejen že neubylo nespokojenců v učitelských řadách, ale zároveň přibylo příliš učitelů na úřadech práce, kteří kvůli tomu nenašli práci, protože jim více učící kantoři sebrali hodiny. A zatímco dnes jsme „ve skvělé ekonomické situaci“ a „přebyteční“ kantoři se dobře uživí mimo obor, bylo by díky této změně hodně zle, až sociálně demokratická ekonomická bublina splaskne.
A že by žáci nemuseli být ve škole tak dlouho? Že by mohli být naučeni za daleko kratší dobu a peníze vyhazované dnes za „zbytečné“ hodiny by se daly použít na zvýšení ceny zbývajících hodin? Kde pan Heller žije? Musí být slepý a hluchý, že nevidí všeobecně známé údaje o tom, kolik žáků a studentů propadá, kolik jich vybouchne u maturity, kolik peněz se od éry paní Valachové musí investovat do speciálních pomůcek a asistentů v rámci neslavně slavné inkluze. Nějak mu uniká, že byl zaveden povinný poslední ročník školky, aby se mnohé děti ústavně připravily na školu, na což mnoho našich „sociálně slabších“ rodin nestačí. Vážně pan Heller věří, že když „skvělý učitel“ zhustí učivo do méně vyučovacích hodin, omladina to zvládne?
Pan Heller není vinen tím, že KDU-ČSL v žádném případě volit nebudu. Pouze mne v tomto mém názoru ještě více utvrdil. Svými „fundovanými názory“ ve volební tiskovině, jíž se tato strana prezentuje. Nebudu ji volit, ani kdyby slibovala, že budu brát přes čtvrt milionu korun měsíčně. Jenom za to, že budu učit celý život nonstop…