Prý máme konečně začít něco dělat. My v Evropské unii… a Slováci především. Tento názor tedy alespoň razí organizace Amnesty International, jež se u nás v posledních letech netěší právě nejlepší pověsti.
Lucia Bernátová ze slovenské pobočky Amnesty International žádá po celé Evropské unii, jmenovitě pak po předsedovi slovenské vlády Ficovi a šéfovi Evropské komise Junckerovi, aby se v Evropě konečně skoncovalo s nečinností v otázkách migrační krize (https://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/180281-delejte-uz-neco-nebo-zemrou-na-evropu-se-snasi-ktirika-kvuli-migrantum/).
Prý je nejvyšší čas pohnout zadkem a jednat. Protože Evropu sužují mrazy, ale nikdo neřeší, že tyto ohrožují nebohé migranty, trčící dosud kdesi na řeckých ostrovech.
Tito migranti, kteří na oněch řeckých ostrovech uvízli, mají být podle turecko-evropské dohody vráceni zpět do Turecka, kde o ně bude za naše peníze postaráno a kde se budou dodržovat jejich práva. A tím to prý pro evropské lídry skončilo.
Protože ti lidé zkrátka podle podepsaných dohod nemají v EU co pohledávat. Ovšem Turecko je nebere zpět tak rychle, jak by bylo žádoucí a jak se předpokládalo. A podle Amnesty International prý navíc není Turecko ani bezpečnou zemí.
A tak se mají podle AI vlády zemí Evropské unie zasadit, aby byli oni na řeckých ostrovech uvízlí migranti přemístěni do jednotlivých zemí unie. Aby pro ně Evropská unie zajistila přepravu na řeckou pevninu, aby podpořila řecké úřady v jejich registraci a schvalování žádostí o azyl a aby jim tak umožnila cestu dál do EU, kde by mohli zapustit kořeny.
Má to svou jistou logiku, vypadá ten názor Amnesty International vlastně velice humánně. V Evropě prostě panují třeskuté mrazy a oněm migrantům, mužům, ženám i dětem, živořícím na řeckých ostrovech v zasněžených stanech, jde možná i o život.
A tak Amnesty International vybízí na svém webu k podepsání petice, jež by měla pohnout zeměmi EU, které ony přeplněné tábory, narůstající úzkost a zmařené naděje žadatelů o azyl na řeckých ostrovech neřeší. Které jsou názoru, že se ti migranti nedostanou na evropskou pevninu, dokud jejich žádosti o azyl nebudou zpracované, které se stále drží toho, že tyto lidi nečeká nic než deportace do Turecka podle už dávno známé dohody.
A i já si dokážu živě představit, jak oni migranti musí strádat. Protože i u nás panují mrazy a není nic příjemného byť i jenom jezdit z vyhřátého domova do práce. A když jsou mezi nimi určitě i ti, kdo navíc podobné zimy nikdy nezažili a na teploty pod nulou nejsou zvyklí…
Ovšem přesto zůstává mé srdce k názorům Amnesty International stejně chladné jako venkovní počasí. Protože i tato organizace ví a přiznává, že jde o lidi, kteří tam dorazili až poté, co vstoupila v platnost dohoda, podle níž se tam tito utečenci vůbec neměli dostat, a dostali-li se, měli být vráceni do Turecka. A není přece chybou Evropské unie, že tam stejně ilegálně dorazili a že si je Turecko dosud zpět nevzalo!
A starat se v Evropě o někoho jenom proto, že se o něj nepostaral ten, kdo se o něj postarat měl? Starat se o někoho jen proto, že vysloveně nedodržel „pravidla hry“? To tedy, drahá Amnesty International, ani náhodou!
Nás laskavě vynech, a chceš-li na někoho tlačit, pošli své petice do Turecka. Kde měli všichni tito zoufalí migranti už dávno být.