Česká republika má dlouhodobě hodně zásadní problém. Někteří její občané mají totiž nejen tu smůlu, že marodí, ale navíc i tu, že léky pro ně tu a tam nejsou k sehnání. Z jednoho prostého důvodu – některé léky jsou na českém trhu i výrazně levnější než v cizině a proto jsou tyto do ciziny přeprodávány; a na Čechy pak doma nezbývají (https://www.novinky.cz/domaci/478766-opakovane-chybeji-leky-na-tlak-i-prujem-upozornuji-lekarnici.html).
Děje se tak vlastně již léta. Opakuje se to i navzdory tomu, že loni v dubnu vstoupila v platnost novela zákona o léčivech, jež měla reexportu zabránit. Měla, jenže ne vždy zabránila. Protože vyvézt některé léky do ciziny znamená namastit si kapsu a tomuto pokušení zkrátka leckdo neodolá.
Lékárníci si tak i dnes stěžují, že kvůli přeprodeji léků do zahraničí některé na domácím trhu chybějí. V první polovině tohoto měsíce šlo prý o 170 druhů léků, které se lékárnám jednoduše nepodařilo objednat, protože nebyly na českém území k mání. Lékárny by se jich sice mohly domáhat soudní cestou, protože jde o porušení zákona, jenže při rychlosti českých soudů by to nebylo k ničemu; než by bylo právoplatně rozhodnuto, uplynuly by roky.
A tak Státní ústav pro kontrolu léčiv hovoří o tom, že by se měl opět změnit zákon. Aby čeští pacienti měli jistotu, že ve zvolené lékárně svůj lék dostanou. Prý bychom se měli poučit u Slovenska, kde mají povinnost zajistit dodávky léčiv pro pacienty držitelé rozhodnutí o registraci.
Protože se to konečně nějak vyřešit musí. Protože kvůli monopolizaci distribuce léčiv, rozdílným nákupním cenám pro jednotlivé lékárny a reexportu zkrátka opakovaně chybí i důležité léky.
Skutečně důležité léky. Třeba ty na krevní tlak i průjem.
Bez nichž se v České republice nelze obejít třeba už i jenom proto, že při sledování dění na politické scéně nejednomu z občanů hodně prudce vyletí krevní tlak a může se z toho pos…