Když mají lidé zdravotní problémy a marně shánějí ve své rodné zemi léky, je to nepříjemné. A je to vlastně přímo ostuda, pokud se jedná o léky běžné, a nikoliv o něco vzácného, drahého nebo z jiných závažných důvodů složitě dostupného. Když se jedná třeba o Endiaron, který byl běžným lékem na průjem už i za dob socialistického Československa, jak se na to pamatuji z dob svého dětství, kdy tento k sehnání byl, i když tu bylo nedostatkové kdeco.
Endiaron prostě vždycky byl. Ale sehnat ho v České republice je od minulého léta hodně složité. A to ani zdaleka ne poprvé. Jde o zde vyráběný lék, v němž je ale obsažena účinná látka z dovozu. A právě s tím dovozem bývají problémy, zde se objevují výpadky. A protože jsou na Endiaron Češi zvyklí, chtějí ho, aniž by si uvědomili, že je možné ho nahradit léky jinými, dostupnými.
A s tímto souvisí i další ostuda. Nyní již politická. Právě Endiaronu se chytil otravný česko-japonský populista Okamura a udělal z něj politické téma. Ten slibuje v rozbíhající se volební kampani, že právě on zajistí České republice Endiaronu dost. A dokonce levněji, za poloviční cenu. Zajistí prý výrobu tohoto léku v Česku a založí kvůli tomu dokonce i státní firmu. Když se na soukromníky nedá spolehnout…
Nápad by to nemusel být špatný. Kdyby nešlo o Endiaron. Protože ten vykupují Češi před letní sezónou pravidelně, aby si ho brali s sebou na dovolené. Takže je jeho momentální nedostatek pro Okamuru ideálním tématem. O to ideálnějším, že je už dnes nasmlouváno, že se dodávky znatelně zvýší v březnu, půl roku po volbách. Což by případně budilo zdání, že Okamura svůj slib dodržel.
Endiaron tak bude s Okamurou i bez něj. A to navzdory tomu, že se jeho výroba nevyplácí a ve světě o něj není zrovna velký zájem.
V Česku bude ale tento lék možná přesto zapotřebí. Ne kvůli panu Okamurovi nebo kvůli pacientům s průjmy. Kvůli celému státu. Protože navzdory tomu, že tu už čtvrtým rokem vládne „vláda ekonomického rozumu“, je to s českou ekonomikou pořád horší. Jen za poslední rok vzrostl státní deficit o 189 miliard a každý z Čechů tak v průměru dluží už 313.000 korun. A předtím to bylo za stávající „rozpočtově zodpovědné vlády“ také zoufalé – loni byl deficit státního rozpočtu 271 miliard korun, předloni 288,5 miliardy korun. A letos je naplánováno mínus 241 miliard korun. Takže „zodpovědná“ vláda prodává dluhopisy, aby měla aspoň nějaké vypůjčené peníze na placení dřívějších i nových dluhů, což už je hrozbou pro stabilitu veřejných financí. A jestli navíc na podzim ve volbách zvítězí populisté, jak tomu nasvědčují průzkumy, podělá se to tu tak, že to ani dostatek Endiaronu nezachrání.