Turkish Airlines ano nebo ne 1.

Tak mám za sebou první let s Turkish Airlines. A jako tradičně nikam jinam než do Jižní Afriky. Kam bych také jinak létal? Předchozích devatenáct cest tam jsem absolvoval se společnostmi evropskými a až ta jubilejní dvacátá výprava padla na výše zmíněnou společnost. Kterou tudíž posoudím pouze poněkud subjektivně. Ale proč nezmínit svůj názor na ni, že?

První dojem z ní nebyl zrovna nejlepší. Když máte po letu z Prahy do doposud neznámého Istanbulu hodinu a třičtvrtě na plánovaný přestup na další let a už v Praze naberete hodinu a pětadvacet minut zpoždění, není nad čím jásat. V tu ránu už se dá předpokládat, že navazující let nestihnete a budete tak v nejlepším případě jednu noc trávit v cizím městě v hotelu, než vám najdou náhradní spoj.

Ovšem zklamání se nakonec nekonalo. Istanbulské letiště totiž nenabízí stejný problém jako Londýn – Heathrow, a tudíž se tu nemusí nikde čekat na nějaký autobus nebo jiný druh dopravy, který by vás dostal z terminálu na terminál. Tady se přemístíte sami pěšky a dá se tedy i popoběhnout. S tím, že při tom má údajně hrozit pouze bezpečnostní kontrola, kterou jsem ale cestou tam nepotkal, a tedy doběhl i vzhledem ke kvalitnímu značení cesty na další let včas. Na poslední chvíli, ale včas.

Co se letů zmíněné společnosti samotných týká, jsou tyto docela běžné, plně srovnatelné se zvučnými aerolinkami západní Evropy. Snad jen je tu na můj vkus příliš stevardů na úkor letušek, ale to je pochopitelně jen subjektivní problém toho, kdo má raději děvčata.

Na neznalé nebo nezkušené našince zapůsobí poněkud nepříjemně ta skutečnost, že Turkové vydávají pouze palubní lístky na své lety, v mém případě tedy do jihoafrického Johannesburgu, kde se musí člověk následně sám odbavit na navazující jihoafrický let provozovaný jinou společností, v mém případě Airlink. Což ale cestou tam není problém, protože Jihoafričani odbavují velice rychle a jednoduše. A navíc si musí cestující standardně vyzvednou své odbavené zavazadlo, projít jím v Johannesburgu přes celnici a pak ho znovu podat, takže se to zvládne se získáním palubního lístku vlastně obojí současně a nevyhnutelně. Problém je to ale cestou zpět, kdy člověka pro změnu neodbaví Jihoafričani na další turecké lety, takže si cestující musí v Johannesburgu vyzvednout své zavazadlo, což se v případě letů do Evropy neděje, vystát si frontu na odbavení do Turecka a dál, a tím pádem se vzhledem k množství lidí na mezikontinentálních letech stávají obvykle více než dostatečné tři hodiny na přestup šibeničním termínem. Ale nic jiného než čas tu není problém.

Pokračování příště