V České republice už v posledních dvou letech dvakrát proběhla akce zvaná Milostivé léto. A podle myšlenky, kvůli níž tato akce vznikla, mělo jít o pomoc lidem, kteří natolik nezvládají své dluhy, že už jsou vlastně beznadějně ztracení. Mělo se tak pomoci těm, kdo tak dlouho nespláceli své dluhy, až jim tyto spolu s pokutami, úroky a dalšími sankcemi přerostly přes hlavu a vyřadily je z normálního života.
Myšlenkou akce Milostivé léto se stalo, že pokud tito lidé zaplatí alespoň své původní dluhy, především dluhy státu, budou jim odpuštěny všechny ty sankce, které tyto dluhy prodražily. Mělo to být výhodné a mělo to předluženým lidem pomoci, aby se tito zase dostali z nezvladatelných dluhů a mohli normálně žít. Což bylo logické, protože kdo není schopen platit dluhy, není motivován k práci a výdělečné činnosti, jíž by si vydělal peníze, které by mu byly vzápětí zkonfiskovány, což by se vleklo až do konce života takového člověka, který by ani tak nedokázal své závazky vyrovnat. Lidé měli dostat možnost se takto zbavit dluhů a vrátit se zpět do společnosti a na trh práce, vydělávat si a normálně žít.
Výsledek oněch dvou Milostivých lét byl ale docela tristní. Někomu se sice pomohlo, ale spousta dlužníků takové možnosti nevyužila. A jestli si myslíte, že se aspoň ostatní, doposud nepředlužení lidé, chytili za nos a začali si dávat pozor na své finance, mýlíte se. Je tomu přesně naopak – mezi březnem 2022 a březnem 2023 vzrostly dluhy Čechů o dalších patnáct miliard, jak o tom referuje Česká národní banka.
Lidé tedy měli šanci zbavit se takto svých dluhů dvakrát v rozmezí 28. října 2021 a 30. listopadu 2022. A zjevně se to moc nepovedlo a ani to neomezilo vznik nových dluhů. A bylo by tedy na čase vzpomenout si na skutečnost, že je každý sám svého štěstí strůjce. Ale to bychom nesměli být v České republice. Která opět postupuje tak, jako už tolikrát i v jiných záležitostech. Nepovedlo se to dvakrát, tak to uděláme potřetí.
Parlament rozhodl 17. května o tom, že má proběhnout třetí Milostivé léto, teď se čeká, až to schválí Senát, po takové akci volá i Armáda spásy. Protože prý nic není více demotivující, než jsou právě dluhy. A když se prý nepostaráme o to, aby se předlužení a nesplácející lidé zbavili vysokých exekučních poplatků, sankcí a úroků zvyšujících jejich původní dluhy vůči státu, nebudou se takoví lidé o nic snažit, rezignují. Což je sice logické, ale… V letech 2021 a 2022 tuto pomoc využil jen nepatrný zlomek těch, kterým to mělo pomoci. A – jak zaznělo – i nadále podobné dluhy rostou, namísto aby klesaly. A tak mám podobné akce za podbízení se lidem, kteří dělají dluhy a ignorují i takovou výhodnou pomoc, která se jim nabízí. Z plánovaného jednorázového Milostivého léta budou nakonec minimálně tři. A pak? Začneme pak dlužníky prosit, zda by nebyli od té dobroty a nenechali zbytek společnosti za ně jejich problémy vyřešit?