S malou dušičkou som napísal uznávanej molekulárnej genetičke pani MUDr. Soni Pekovej, PhD. a požiadal som ju o rozhovor. Ona ochotne prikývla a tu vám prinášam rozhovor z pohľadu odborníčky na situáciu s COVID 19.
1. Považujete COVID 19 za nebezpečnú chorobu? A ak áno, tak k akej chorobe by ste ju, podľa nebezpečenstva, prirovnala?
COVID-19, tedy klinické onemocnění způsobené virem SARS-Cov-2, probíhá v celé škále závažnosti příznaků, od téměř nulových, až po ty nejvážnější, s kardiopulmonálním a kardiovaskulárním selháním. Rovněž se dnes ukazuje, že tíže klinických příznaků souvisí s kmenem viru SARS-CoV-2, který aktuální „vlnu“ tvoří. Některé kmeny (jarní 2020, první podzimní 2020 – tzv. „pražský / český“) se vyznačovaly minimální symptomatologií, jiné (listopadový 2020 a poté tzv. „britský“ na přelomu 2020/2021) se vyznačovaly velmi dramatickým průběhem, s řadou hospitalizovaných a bohužel i mrtvých. Nelze tedy bezvýhradně paušalizovat, nicméně celosvětová data ukazují, že v průměru se u COVID-19 jedná o mírné respirační onemocnění, kdy 99,5 – 99,7% populace se s touto infekcí vypořádalo dobře.
2. Myslíte si, že opatrenia, ktoré sa robia kvôli COVID 19 (respirátory, obmedzenia vstupu neočkovaných a netestovaných do reštaurácií, atď) za opodstatnené?
Opatření vlád, bohužel celosvětově, hrubě odporují exaktním datům, logice i zdravému rozumu. Nošení respirátorů je opodstatněné v technických provozech, kde je vysoká prašnost a riziko expozice reaktivním chemickým aerosolům. V medicíně nebyly nikdy respirátory používány, a to ani v nejvíce exponovaných lékařských provozech – aseptická chirurgie, porodnice, transplantační jednotky nebo péče o onkologické pacienty. To, aby byly respirátory vynucovány jako ochrana proti virům u zdravých jedinců, ať ve veřejných nebo uzavřených prostorech, je nehorázným projevem šikany politických garnitur směrem k občanům. Stejné platí pro jakoukoliv diskriminaci neočkovaných vůči očkovaným proti nemoci COVID-19, nejenom ve světle flagrantního porušování osobních svobod, legislativy a ústavy, ale i ve světle toho, že tyto „vakcíny“ nebrání infekci očkovaného, který ji může poté svévolně a nekontrolovaně roznášet na všech místech svého pohybu.
3. Čo sa týka respirátorov – myslíte si, že sú schopné ochrániť človeka predtým, aby sa nakazil, resp. aby niekoho nakazil?
Tři nezávislé vlny, které jak v ČR, tak na Slovensku, proběhly od září 2020 do dubna 2021 jasně prokázaly, že navzdory drakonickým epidemiologickým opatřením, která efektivně zabránila výskytu jiných sezónních respiračních onemocnění (nejzajímavější je asi „zázračné“ vymizení Influenza A a B – chřipka), nošení respirátorů doprovázené tvrdými lock-downy vůbec nezabránilo výskytu výše zmíněných tří obřích podzimních vln COVID-19. Z toho lze logicky vyvodit, že respirátory, ani žádná další mimořádná (rozuměj do doby COVID-19 nevídaná a neslýchaná) opatření, nefungovala. Vlny proběhly navzdory všem protiepidemiologickým opatřením a vládním nařízením; listopadová a prosincová vlna v roce 2020 navíc velmi dramaticky, jak jsem zmínila výše.
4. V minulosti sa k nám dostalo viacero chorôb, ako: prasacia chrípka, sars a pod. Prečo si myslíte, že nebol vtedy taký ,,boom” v propagácií očkovania a neobmedzovali sa ľudia?
Příkladem bych sáhla do poměrně nedávné minulosti, na přelom let 2009/2010, kdy jsme se v Evropě potýkali s epidemií chřipky H1N1. Toto onemocnění mělo průměrnou mortalitu kolem 3% (na rozdíl od průměrné mortality COVID-19, která je cca 0,3%, tedy 10x nižší). Vlády samozřejmě pod tlakem okolností nakoupily v roce 2010 vakcínu, o její použití ale nebyl ani stran odborné veřejnosti, ani běžné populace, větší zájem. Vakcinace rovněž nebyla brutálně nátlakově propagována, ani vládou, ani médii – na rozdíl od vakcinace proti COVID-19 v současné době. Vakcíny proti H1N1 byly, po uplynutí epidemie, zlikvidovány jako nevyužité a nepotřebné. Není tedy zcela zřejmé (zatím se k důvodům alespoň nikdo oficiálně nepřihlásil), proč nebyla mandatorně vyžadována vakcinace proti H1N1, při řádově vyšší mortalitě, a je, v podstatě mandatorně, vyžadována vakcinace proti COVID-19, navíc u věkových kategorií, kterých se onemocnění týká pouze okrajově, či netýká vůbec – míním tím především mladou populaci a děti. Především uvalení očkování proti COVID-19 na malé děti považuji za hluboký morální poklesek medicíny a selhání relevantních lékařských elit, neb se jedná o vakcínu experimentální, kdy první preliminární bezpečnostní data budou vyhodnocována až v roce 2022, 2023 a později. O zločinnosti politiků a jejich absolutní aroganci moci, jejich nulové vědomostní hladině a naprosté neschopnosti posoudit dlouhodobé konsekvence, raději ani nemluvě.
5. Keď sa pozriete na celú situáciu a kroky jednotlivých vlád a hygienikov v rôznych krajinách, tak vidíte vôbec nejaký svetlú budúcnosť bez respirátorov a že by som ako neočkovaný človek išiel bez obmedzenia do reštaurácie?
Osobně se domnívám, že tato mimořádně absurdní situace, kterou v současné době zažíváme kolem „pandemie“ COVID-19 v jednu chvíli skončí. Jak se totiž ukazuje, celá událost ztrácí medicínský význam a nabírá pouze mohutný politický, sociální, společenský a ekonomický význam. Jsem přesvědčená o tom, že v jednu chvíli někdo řekne „DOST“, a celá covidová taškařice skončí. Netuším bohužel, kdy se to stane, zda už za rok, za dva, či za tři roky. Vnímám ale, že tlak ve společnosti, způsobený politickou šikanou, pokud efektivně dostáhne kritické hranice, má kapacitu způsobit události, se kterými politické garnitury nechtějí počítat či nepočítají. Mám na mysli otevřený odpor lidí proti nařízením potlačujícím svobodu, likvidujícím jejich ekonomické, sociální a rodinné zázemí, mám na mysli politická nařízení ohrožující zdraví našich dětí. To, že se to děje celosvětově, je evidentní ukázka koordinované (zlo)činnosti vlád, za cílem, který můžeme pouze hypotetizovat, ale kterému budeme za určitou dobu vystaveni tváří v tvář, pokud jako lidstvo nezaujmeme kolektivní oportunní strategii a neukončíme to divadlo, které za pláštík rádoby ochrany obyvatel proti jakési infekci, (která ve své kumulativní nebezpečnosti zdaleka nedosahuje nebezpečnost jiných, běžných onemocnění, se kterými medicína pracuje), skrývá plány, které s humanitou a zájmy občanů pravděpodobně nemají nic společného.
6. Aké navrhujete vy riešenie celej pandemickej situácie?
Po roce a půl „pandemie“ COVID-19, kdy naše laboratoř intenzivně pracovala v první linii diagnostiky tohoto onemocnění (od března 2020 do dubna 2021 jsme vyšetřili téměř 30 tisíc jedinců) se domnívám, že je nejvyšší čas zatroubit na ústup, zcela rozvolnit všechna vládní anti-covidová opatření a vrátit život do běžných kolejí, lidi do práce a děti do škol, bez omezení. Samozřejmě si uvědomuji riziko, že infekce virem SARS-CoV-2 může pro některé jedince představovat život ohrožující událost, ale není možné zlikvidovat 99,7% společnosti proto, abychom (možná) ochránili 0,3% ohrožené populace.
7. Môžte odkázať ľuďom v súvislosti s COVID 19, ale aj všeobecne, čo Vám napadne.
Ráda bych na všechny apelovala, aby se dívali kolem sebe s otevřenýma očima, vnímali objektivně a nezaujatě, co se kolem děje, sledovali zprávy ze světa, aby porozuměli, že politická represe v řadě zemí už dosáhla kritického bodu (Austrálie bohužel jako nejsmutnější případ, Německo, Itálie, Francie, Británie, Rakousko v těsném závěsu), a v případě, že uznají za vhodné a účelné, spojili své síly a odvrátili politickou zvůli způsobem, který jediný je akceptovatelný – klidným ale neoblomným občanským odporem podpořeným legislativou dané země a legislativou nadnárodní, neb tyto obranné právní normy stále ještě platí. Nikdo nemůže nikoho nutit k očkování, testování, omezovat jeho osobní svobody na základě vyhlášek a nesmyslných nařízení, které navíc nemají legislativní oporu. To, že se to děje, je bohužel ukázkou pokusu o politický puč v celosvětovém měřítku, kdy rukojmím je obyčejný občan, jeho život, rodina, práce a zdraví. Od politických špiček a vlád bohužel žádnou pomoc nelze očekávat; to je potřeba si uvědomit v plném rozsahu a závažnosti situace.