Konečně je (ne)jasno

Publikované 28.11. 2020 o 13:26 |

Karma článku: |

Počet pozretí: |

Počet komentárov: 0

V České republice se můžeme pochlubit nejednou zajímavostí. A kuriozitou, jaká se jinde ve světě zřejmě jenom těžko hledá, je i česká vláda. Je tomu tak dlouhodobě a ani poslední dny nejsou výjimkou.

Již před skoro dvěma týdny se tu například vědělo, že je situace stran Covidu natolik příznivá, že mohou jít děti od 23. listopadu zase do školy. Skvělé. Avšak ač to bylo tak skvělé, děti nakonec do škol nenastoupily. Na poslední chvíli, když už byly školy na nástup dětí v podstatě připravené, bylo vládou rozhodnuto, že se termín posune o týden. Bylo sice dobře, ale ať mají školy na přípravu na návrat dětí raději o týden více času. Děti prostě nastoupí do školy v pondělí 30. listopadu.

Proč by také nenastoupily, když bylo pořád dobře? Tedy podle některých ministrů bylo dobře. Podle premiéra naopak dobře není. Nevyvíjí se to tak, jak by se počty nemocných vyvíjet měly.

Děti tak v pondělí do škol nastoupí. Za určitých podmínek, ale nastoupí. Všechny, jenom některé se budou ob týden střídat. Situace je pro to příznivá.

Jenže kdo ví, zda je vůbec tak příznivá. Děti se smí nahrnout do škol, ale co třeba další obchody, služby a restaurace? Ty se vzhledem k uvedenému pozitivnímu vývoji měly 30. listopadu konečně otevřít také. Protože podle ministra zdravotnictví a vicepremiéra je situace příznivá. Jenže podle premiéra a ministra vnitra naopak příznivá není. A tak je víkend, dva dny před (ne)otevřením těchto provozoven. A vláda pořád ještě neví, jestli ty obchody, služby a restaurace za dva dny dovolí otevřít nebo ne.

Děti se tak v pondělí nahrnou do škol, na ně je tu už dávno dost dobře. Ale jestli bude smět tu a tam nějaký zákazník do dosud uzavřených obchodů či restaurací se neví. Protože se ministři neshodnou, zda je i na podnikatele dost dobře.

Ale jedno je jisté. Ministr zdravotnictví se právě nyní, v sobotu v poledne, chlubí tím, jak dal boji s epidemií systém a řád (https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/dom-c-/blatn%C3%BD-po-m%C4%9Bs%C3%ADci-pomohli-jsme-vn%C3%A9st-do-boje-s-covidem-%C5%99%C3%A1d/ar-BB1br9ZF?ocid=msedgdhp).

Systém a řád, který v tom nějak nevidím. Inu, mám asi horší vysokou školu než pan ministr.

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidla preštudovali a porozumeli im.

Viktor Pondělík

O AUTOROVI

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již skoro pět desítek let. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu času strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.