Slunce, seno, Evropa

Tak jsem se už ani nevím pokolikáté pokochal v naší, tedy české televizi zdařilou komedií Slunce, seno, jahody (https://www.youtube.com/watch?v=oWTNHH6qJ1o). Protože jsou filmy, které se neokoukají, a k takovým tato komedie bezesporu patří.

Jenže jak jsem se tak na ni nyní koukal… napadlo mne, že je vlastně dobře, že vznikla v roce 1983. Tedy už hodně dávno. Protože kdyby se ji tvůrci rozhodli natočit dnes, respektive kdyby byla ovlivněna realitou panující v Evropské unii…

Pak bychom byli hodně ochuzeni, až by si cenzoři přišli na své. Pokud by tato tedy neskončila rovnou v trezoru nebo ve stoupě.

Vždyť jenom si to vezměte:

Hned na úvod by přišel mezinárodní soudní proces s Američany, konkrétně s Metro-Goldwyn-Mayer, a to kvůli zneužití jejich duševního vlastnictví. A prohráli bychom. Protože se jednoznačně nejedná o podobnost čistě náhodnou.

A nejen mezikontinentální právo tu bere za své.

Pohleďte třeba na tu železniční dopravu! Kde má ono hoštické nástupiště onu známou žlutou čáru, za níž se musí cestující před zastavením vlaku zdržovat, aby nebyli projíždějící soupravou zachyceni a zraněni či dokonce usmrceni? Taková trestuhodná nedbalost!

Nebo další z porušení předpisů. Ono několikrát opakované „nezastavujeme“, což je tu potvrzováno i více svědky, třeba slovy „ale líbil ses jí, jinak by ti nepřibrzdila“, „tady vyskakujou lidi v plný rychlosti“,… Nebo i to vyslovené průvodčí samotnou: „Si vyskočte.“

Což zákonitě vede i k uvědomění si toho, že kvůli takto nezajištěným dveřím už došlo na drahách k neštěstím, za něž už padaly rozsudky.

A všimli jste si na zastávce sedícího Zvoníčka? To je hrůza, co? Posedává si tam a… kouří. Přímo na perónu! Taková protizákonná zvrhlost!

Ale nejen železniční doprava je tam plná trestuhodných prohřešků. Protože podívejme se na takového Vencu! Kolik jenom lidí tam veze na svém motocyklu bez přilby! A kde jsou policisté, aby ho ztrestali? Nikde. Dokonce jede jednou bez přilby i on sám – a přitom dobře ví, že bez helmy se jezdit nesmí, jak tam nejednou z jeho vlastních slov zaznívá!

Jak to, že mu až do samotného konce nesebrali řidičský průkaz, a to ani poté, co umožnil onu jízdu lesem s tak nedbale posazeným dítětem! Bez přilby, jak jinak!

O zákazu vjezdu motorových vozidel do lesa, jehož se tu jak vidno také dopouští opakovaně, ani nemluvě.

A jeho domnělý „sok v lásce“? No jen se na to podívejte! Nejenže, jak jste viděli výše, jede s dítětem na motorce lesem, ale klidně se i vozí autem bez zapnutého bezpečnostního pásu a vstoje, jako nějaký sebevrah.

Co kdyby se takovým jako oni někdo připletl do cesty? A neříkejte, že je to na vesnici nemožné. Protože možné to je. Klidně se tam lze srazit třeba s babičkou v posteli!

A kde je sociálka, když se její rodina dopouští tak trestuhodné nedbalosti v péči o tuto příbuznou? Ba když ji i sama její dcera dokáže převálcovat? Nikde! Takové selhání systému!

Jedná se tu přitom o zjevnou šikanu. Protože ona kolize není ani zdaleka jedinou. Na oné nebohé stařence je zde opakovaně pácháno násilí… A to i tehdy, když má v ruce hovno. Jasně je vidět, jak ji Škopková bije!

Stejně jako se tato dopouští zjevného a neodpustitelného týrání dítěte. Být v Norsku, už dávno by jí syna odebrali jako Michalákovým, a i v české realitě by se měly úřady starat. Jenže se nestarají.

A ta slova, která přitom nejednou padají! Chcete pádnější důkazy nefunkční rodiny? „Se pobleju!“ „Aby ses neposral!“

Ovšem dochází zde i k fatálnímu selhání školství. Namísto aby se s tím ve škole pokusili něco udělat, co tam umožňují dětem! No jen se podívejte! Děti tam ve škole používají „anilinový barvičky, ty jedovatý“. Škola má být bezpečným prostředím a je tam přitom zdrojem takových prevítů. Takových jedů, že už ani Pinďa ty králíky nežere.

Ovšem nejen seniorka a dítě tam trpí. Diskriminaci jsou tam vystaveny i osoby věku někde uprostřed. Přesněji – jak už tomu tak bývá – ženy. Vždyť se na to podívejme. No jen se dívejte dobře! Tolik případů sexuálního obtěžování na pracovišti! A co dělají odbory? Co dělá policie, co soudy, co ombudsman,…? Nic!

Klidně nad tím přivírají oči. Klidně.

A nejen nad tím. Vždyť těch porušení zákona na pracovišti tam je! Jenom se podívejte, jak se tam v práci pije!

Jak si tam předseda klidně posílá v pracovní době dítě pro cigarety, byť je zákonem jasně dáno, že se osoby mladší osmnácti let nesmí k tabákovým výrobkům vůbec dostat! Důkaz je opět zřetelně slyšet: „Klejky jako vždycky?“

A dovršením všeho je, kterak je tam v zemědělství zneužívána dětská práce. Jako někde v zaostalých zemích třetího světa.

Ovšem přesto ani předsedu nevyhodí z práce. A to ani když porušuje zákoník práce a nedbaje výpovědních lhůt, pracovních smluv a podobně drze praví, že „zejtra si sbalí saky paky a půjde“. Aniž by ten brigádník nějak porušil předpisy či se jinak v souladu s paragrafy provinil.

A dokonce se vedení družstva ani neštítí navádět k porušování domovní svobody a práva na soukromí toho, jehož se tak zlovolně hodlá zbavit, než se ho začne bát.

A na jiných zobrazovaných pracovištích? Také hanba mluvit. Což třeba bezpečnost práce v pohostinství? Kde má Miluna při mytí oken ve výšce bezpečnostní lano nebo alespoň lešení s pevnou podlážkou? Jak to, že ji zaměstnavatel nechá jenom tak balancovat na parapetu? Co na to pracovníci zodpovědní za BOZP?

Také nic! Kontrola tam zjevně ani nepáchne. Protože jinak by se tam „vyřádila“. Nemohla by nezaregistrovat už jenom to, že se tam navzdory protikuřáckému zákonu vesele kouří přímo v sále restaurace. A nikdo ne a ne zasáhnout.

A když je místním hospoda málo, klidně si uspořádají technopárty přímo na louce u lesa.

Prostě hrůza…

A tak můžeme být rádi, že…

… že tato komedie vznikla již před čtyřiatřiceti lety. Kdy sice mnohé z toho, na co poukazuji, rovněž nebylo legální, ale…

… aspoň jsme si z toho mohli dělat srandu.

Která tady dnes už pomalu končí.