Co to jenom nyní české ministerské pány napadlo? Oni snad vážně dospěli k názoru, že se mezi obyvateli České republiky nacházejí i svéprávní jedinci, kteří dokážou sami poznat, jestli a kdy mají hlad, a podle toho si i pořídit něco k snědku! Bez potřeby pomoci ze strany státu!
Ministerstvo financí tak dostalo překvapivě nápad, že by vlastně zaměstnanci firem nemuseli dostávat povinně jenom stravenky, aby se mohli v práci najíst. Že by namísto nich mohli od zaměstnavatelů dostávat paušál v hotovosti, za který by si mohli jídlo sami kupovat. A zaměstnavatelé by z peněz na takové stravování svých zaměstnanců nemuseli platit daně. Jistě, i nadále by tu stravenky byly, ale jen coby jedna z alternativ, z nichž by bylo možné volit.
Podle analýzy zpracované Institutem oceňování majetku VŠE v Praze by to ale prakticky znamenalo, že by se postupně ve všech firmách na stravenky zanevřelo. Zaměstnanci by raději chtěli peníze a pro zaměstnavatele by to bylo také výhodnější a jednodušší.
Jenže to se nelíbí odborovým předákům. Ti totiž chtějí stravenky pro zaměstnance zachovat a ne je nahradit hotovými penězi. S oficiálním zdůvodněním, že díky stravenkám financují stravující se zaměstnanci 22 % tržeb v restauracích, jídelnách a kantýnách. A kdyby zaměstnanci dostávali místo stravenek peníze, restaurace, bistra a podobné vyvařující podniky by přišly až o 35 miliard korun. Protože by se zaměstnanci, jichž je prý 3,3 milionu, často stravovali jinde a jinak.
A to odboráři nehodlají dopustit. A proto lobbují proti onomu stravenkovému paušálu, tedy proti finančním příspěvkům zaměstnancům na stravování namísto stravenek. Protože hodné odbory míní, že by trpělo zdraví zaměstnanců, kdyby dostávali peníze, které by mohli utrácet za něco jiného než za teplé jídlo.
Na což ministerstvo financí odpovídá, že lidé přece bez stravenek nepřestanou jíst a naopak ani stravenky nejsou jistotou, že budou utraceny za jídlo, protože se za ně dá někdy pořídit klidně i alkohol a cigarety.
Ale lidé jsou podle odborů zřejmě nesvéprávní. A bez stravenek by strádali a umírali hlady, protože by si za hotové peníze nekoupili nic k jídlu.
Nebo že by snad někomu šlo o to, udržet hezky po socialisticku nad vodou i hospody a kantýny, které se jinak než parazitováním na ostatních v podobě stravenek neuživí? Nebo že by šlo o těch asi šest procent hodnoty stravenek, které se dnes odvádějí stravenkovým firmám? Pochopitelně na úkor zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců samotných?