Publikované 22.09. 2019 o 09:51 
Počet komentárov:
Nebyl jsem teď nějakou dobu na chatě. Prostě mi to nevyšlo. A když jsem tam nyní zase zavítal, našel jsem pode dveřmi částečně zastrčenou obálku. A v ní dopis od návštěvy, která tam za mnou někdy v onom mezidobí zašla.
Onen dopis byl poněkud zmoklý, logicky, ale přesto přečkal bez větší úhony. A tak jsem si ho mohl přečíst. A ujistit se, že je i není dobře, že jsem se s onou návštěvou minul.
Dotyční zjevně nebyli místní. Jednak proto, že jsem to jméno uvedené v dopise neznal, jednak proto, že si jako místní nepočínali. Místní si totiž do jednoho cení soukromí a proto na cizí pozemky nelezou, nehoří-li to. A když chtějí vstoupit, dají to napřed zpoza hranic soukromého pozemku najevo a až na vyzvání vstoupí. Kdežto tito si zjevně servítky nebrali a na můj soukromý pozemek vlezli. Aby mi zřejmě bouchali na dveře a pak mi tam nechali alespoň onen dopis.
A já jsem rád, že jsem tam zrovna nebyl. Protože nevím, kam jsem zastlal vzduchovku, již bych na ně dost možná i použil. Protože se jednalo o někoho, kdo nám tam naštěstí doposud dával pokoj. O Jehovisty.
I když… Když se nad tím tak zamyslím, je to vlastně škoda, že jsem tam tehdy zrovna nebyl. A zvažuji, že si je tam pozvu na někdy, až tam budu.
Ne proto, že bych s nimi chtěl diskutovat o bibli a čemkoliv podobném. Mám pro to jiné pohnutky.
Když mi totiž dotyční chtějí prospět „tam nahoře“, proč bych jim nedal příležitost, že? Mohli by mi tam nahoře pomoci.
Už docela dlouho totiž sháním někoho, kdo by mi podržel na cestě k nebesům žebřík. Nebo kdo by to za mě tam nahoře vyřídil sám.
Tam nahoře. Ovšem pochopitelně ne na nebesích.
Kdybych tam na ně býval narazil, mohli mi vymést komín nebo mi aspoň podržet dole onen žebřík.
Abych konečně jednou nabyl dojmu, že jsou nám tito boží poslové něco platní.
A až bych ten komín vymetl, vzpomněl bych si, kde mám zastlanou tu vzduchovku…
Top za 7 dní
Najnovšie z HS
Najčítanejšie z HS
0.0°C
.JPG)
.jpg)
.jpg)
