A naposled z „Jiříkova“

V Jiříkově to prostě funguje tak, jak má. Nebo jak by mělo. Ovšem to, že to funguje, není samo sebou. Protože pořádek je zkrátka třeba prosazovat. A to všemi možnými způsoby, ty úsměvné nevyjímaje.

Předně je třeba mít vládu. Protože jim Evropská unie do ničeho nekecá a tudíž si musí spravovat své věci sami. A tak třeba v červencové volební kampani slibovali jedni z potenciálních budoucích vládců země, že bude chleba, cukr a mléko pro všechny, budou-li zvoleni. Jiní šli ještě dále a rovnou nabízejí voličstvu, že pod jejich vedením budou ve všech jihoafrických bytech vybudovány záchody, aby nikdo více nemusel vybíhat do přírody. A ti další… stejně nesplnitelné sliby, u nichž už jeden z plakátů tak jaksi naznačoval, kde skončí, a jiný „českým“ příjmením sděloval, co je kandidátovi do lidí; ovšem na rozdíl od politiků našich aspoň sliby, které mají smysl, nikoliv pouhé filosofické bláboly o ničem.

Pod vedením politiků jsou pak pochopitelně strážci pořádku, kteří mají tak jaksi neevropsky nesvázané ruce. Demokracie se tam na nesprávných místech nenosí, práva jedince vskutku končí tam, kde začínají práva jedince jiného. Vzpomeňte třeba jenom na našeho snad globálně známého kriminálníka Krejčíře, jenž nám prý bude Jihoafričany podle jednoho z jejich policistů vrácen… jen co si u nich v lochu odsedí svých pětatřicet let.

No a zbytek už zařídí cedulky. Tu přikazující, tu zakazující. Tu že si nesmíte sedat, tu že se nesmíte houpat, tu že smíte jezdit třeba na dětském kole a betonu, ale nikoliv na kole, skateboardu a psovi. A protože se ví, že jsou řidiči (i u nich) nepoučitelní, občas neuškodí, když se značka trochu vylepší a pro zdůraznění třeba i změní v tuplované varování, aby dal člověk přednost v jízdě, opakuji, aby dal přednost v jízdě, což je akorát v případě větší značky postavené na hlavu.

Ovšem na rozdíl od Evropské unie se tam nejen zakazuje, ale i dovoluje. A jakkoliv my už na tu možnost pozvolna zapomínáme, tam se ještě smí i na autobusové zastávce u nemocnice kouřit. Výslovně smí!

A funguje to tam. Jakkoliv i tam se občas nějaká ta chybička vloudí. Třeba v městském parčíku, kde vám dovolují jezdit na invalidním vozíku, ovšem to ostatní už nesmíte. Nesmíte tam jezdit na kole ani skateboardu, nesmíte tam nasávat alkohol. A nesmíte ani… házet odpadky do odpadkových košů. A basta.

A neberte to na lehkou váhu! Vždyť jenom se podívejte na tu poslední z cedulí! Vandalové tam budou dokonce… „proseknuti“.

Ale nebojte se, ono se tam leccos porušit dá a také porušuje a svět se pro to nezblázní. Protože hlavní je mít rozum. A ten v Jiříkově mají. Důkazem čehož je, že dosud nejsem „proseknut“.